Kliknutím zvětšíteZačalo to naprosto nenápadně: kocourovi se na zádech mezi lopatkami vytvořila maličká bulka. „Mysleli jsme si, že ho tam jenom něco kouslo,“ vzpomíná chovatelka Veronika. Jenomže pak začala bulka nebezpečně růst. „Zvětšovala se obrovským tempem, takže jsme vzali Mikiho raději k veterináři,“ pokračuje žena.
Verdikt, který si tam rodina vyslechla, ji ale nechal jako opařenou: suk na zádech nebyl z žádného kousnutí. „Jednalo se o agresivní sarkom. Tedy nádor, který vzniká v měkké tkáni po vpichu vakcíny,“ vypráví Veronika. Přestože nechala kocoura dvakrát operovat, nádor vždy nakonec vyrostl znovu. Vysemenil navíc i do plic. Kocour kvůli tomu trpěl dušností a obrovskou únavou. Nemohl pořádně chodit. Veterinář proto doporučil eutanazii.
Důkladné vyšetření
Případy, jako je ten Veroničin, jsou velmi vzácné. Podle veterinářů sarkom postihne jen asi jednu kočku z deseti tisíc. „Přesto by o něm měli majitelé zvířat vědět – aby ho případně včas rozpoznali a rychle řešili,“ je přesvědčen veterinář Petr Ondrusz.
Sarkom je totiž extrémně agresivní nádor, který se rád vrací. Pokud ho tedy chovatel neobjeví včas, je léčba účinná jen asi z třiceti procent. Zbylé případy dopadají fatálně.
„Právě proto o něm své klienty vždy podrobně informuju,“ uvádí veterinář. A jedním dechem dodává, že nežádoucí reakce není důvodem zvíře nenaočkovat, zvlášť pokud běhá venku. „Vždy je ale třeba kočku předtím důkladně vyšetřit a po aplikaci vakcíny místo vpichu bedlivě hlídat,“ dodává zvěrolékař.
Nežádoucí účinky mají i jiné veterinární léky. Podle klinické farmaceutky Kateřiny Návojové Horáčkové se mohou objevit po podání celé řady medikamentů – od obyčejných přípravků proti blechám až po antibiotika. Někdy je může vyvolat dokonce i způsob podání léku.
„Mezi nejčastější reakce patří zvracení, průjem či slinění,“ vyjmenovává jen některé z nich odbornice. Tyto příznaky většinou nakonec samy odezní. K závažnějším náleží třeba zánět jícnu nebo přecitlivělost na slunce.
„Tyto stavy vyvolávají hlavně tetracyklinová antibiotika,“ doplňuje klinická farmaceutka. Veterinární lékař by na to měl podle ní chovatele vždy upozornit. A tam, kde je možné riziko nežádoucího účinku snížit třeba správným podáním léku, by měl majitele dobře poučit.
„Například antibiotikum doxycyklin, jež může způsobit právě zmíněný zánět jícnu, by se mělo vždy zvířeti podávat s krmivem a případně i trochou vody – aby tableta prošla jícnem co nejrychleji,“ přibližuje.
Léčbu nepřerušujte
U volně prodejného léku by si měl chovatel zase vždy dobře prostudovat příbalový leták. „Pokud majitel zpozoruje jakýkoliv nežádoucí účinek, nebo se mu stav zvířete jednoduše nezdá, měl by bez prodlení informovat veterinárního lékaře a domluvit se s ním na dalším postupu,“ říká expertka. V žádném případě by podle ní neměl léčbu bez souhlasu zvěrolékaře přerušovat.
Nově mohou chovatelé nahlásit nežádoucí reakci také Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, který pak informaci předá dál Evropské lékové agentuře. Na webu této instituce mohou lidé snadno zjistit také to, které medikamenty způsobují nežádoucí příhody zvířatům nejčastěji.
Dejte vědět ostatním
„V databázi lékové agentury už je asi 250 veterinárních přípravků,“ uvádí www.portalveterinaria.com, který na novinku zvěrolékaře i chovatele upozorňuje. Nežádoucí reakce jsou na webu roztříděny jak podle jednotlivých druhů zvířat, tak podle konkrétních evropských zemí.
Z dosavadních statistik vyplývá, že vůbec nejčastěji se s nežádoucími reakcemi potýkají psi. Pokud jde o plemena, postiženi bývají hlavně labradorští retrívři a kříženci. U koček mají největší počet záznamů obyčejné kočky evropské. Informace o nežádoucích účincích se díky hlášení rychleji dostanou do příbalových letáků, aby o nich věděli i ostatní pacienti. U „lidských“ léků už je tato služba dostupná od roku 2012.
Příští sobotu 7.3.: Zvířecí zahradníci
3
Čtenář reportér
Cestujeme
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
