Vědci předpokládají, že během následujících dvaceti let vyhyne více než 500 druhů suchozemských zvířat. Pro srovnání: obdobný počet nenávratně zmizel v průběhu předchozího století. A to není vše. Bez lidského zásahu by ke stejnému úbytku zvířecích druhu nedošlo ani během tisíce let.  

Mezi kriticky ohrožená zvířata, jejichž populace čítá méně než tisíc jedinců, patří například nosorožec sumaterský, střízlík clarionský, galapážská želva sloní či pralesnička ohnivá, připomněl britský deník The Guardian. "Vyhynutí přináší vyhynutí," upozornili vědci, podle nichž je existence některých dalších druhů závislá právě na těch kriticky ohrožených. 

Velká pětka vymírání
je souhrné označení pro pět největších hromadných vymírání v průběhu dějin, které v roce 1982 stanovili paleontologové Jack Sepkovski a David M. Raup.

Patří sem tyto události: 
* vymírání ordovik-silur
(před 440 až 450 miliony let)
* vymírání v pozdním devonu 
(před 360 až 375 miliony let)
* vymírání perm-trias
(před 251 miliony let)
* vymírání trias-jura
(před 201 miliony let)
* vymírání křída-paleogén
(před 65,5 miliony let)

Ekolog Gerardo Ceballos Gonzales, jenž je jedním ze spoluautorů studie, uvedl, že pouze mezi lety 2001 a 2014 vyhynulo přibližně 173 zvířecích druhů.

„Jedná se o pětadvacetinásobek počtu druhů, které by vyhynuly za normálních okolností,“ uvedl Gonzales pro server americké televize CNN. Upozornil také, že za posledních sto let vyhynulo více než 400 druhů obratlovců. Jde o alarmující číslo, protože při normální míře zániku by podobný vývoj trval až deset tisíc let.

V průběhu geologické historie Země došlo k pětici velkých hromadných vymírání, které byly způsobeny katastrofickými změnami životního prostředí, a to včetně masivních sopečných erupcí či střetu s asteroidy. Poslední z nich, k němuž došlo na konci křídy přibližně před 66 miliony let, znamenalo konec éry dinosaurů.

Jak si umělci představují poslední den dinosaurů? Podívejte se: 

Šesté hromadné vymírání, které podle vědců právě probíhá, je však odlišné. Jeho příčinou je totiž člověk. „Je to jen a jen naše chyba,“ konstatoval Gonzales s tím, že mnoho kriticky ohrožených zvířat pochází z oblastí, které jsou těžce zasaženy činností člověka.

Špatná zpráva pro lidstvo

Rychlé vymírání druhů je přitom špatnou zprávou i pro lidstvo. Podle vědců totiž současná pandemie koronaviru ukázala, že bezohlednost, s jakou se společnost chová k přírodě, se jí může zle vymstít.

„Věříme, že za vypuknutí nedávné pandemie může obchod s divokými zvířaty v Číně,“ konstatují vědci ve studii, kterou v pondělí zveřejnil renomovaný odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

 „Když člověk vyhladí celé populace jiných druhů, sám si podtrhne židli, na které sedí, protože zničí i své vlastní životní prostředí,“ uzavírá  další ze spoluautorů studie Paul Ehrlich, který v roce 1968 vydal kontroverzní knihu Populační bomba.