Krajská hygienická stanice v okrese zatím neeviduje žádný případ onemocnění žloutenkou typu A, která se letos výrazně rozšířila především v Praze a středních Čechách. Okresní hygienička Marta Pavlová dokonce považuje medializaci šíření nemoci špinavých rukou za nevhodnou. I její další názory jsou poměrně razantní. Pramení zřejmě z bezmoci odborníka vůči panice rozpoutané mezi lidmi „mediální masáží“.

Populace nemá protilátky

„Není to žádná katastrofická epidemie. Za mimořádnou považuji situaci pouze tam, kde se to děje, ale tady u nás se nic mimořádného neděje, až to začne, budeme činit opatření. Epidemie hepatitidy bývaly úplně běžné, nákaza se dostala do nějaké lokality, kde například nebyla nezávadná voda, a už to běželo. Ale toto je jiná situace, jsou tu jednotlivá onemocnění, která, pokud nejsou v rámci epidemie nitrožilních narkomanů, spolu třeba ani nesouvisí,“ vysvětluje hygienička. Na začátku její více než dvacetileté kariéry v oboru bývalo pět případů žloutenky týdně běžné. Po roce 1989 případů výrazně ubylo. „Na nákaze se nic nezměnilo, hygienická opatření jsou stále stejná, ale dnešní populace nemá protilátky, takže víc lidí je vnímavých a nakazí se. Z tisíce infikovaných se jich navenek může projevit jen šest,“ uvádí Marta Pavlová a dodává: „Že nemáme žádnou hlášenou žloutenku typu A, neznamená, že mezi námi nechodí lidé, kteří ji roznášejí.“

Plošné očkování prvňáčků ve středních Čechách považuje Marta Pavlová za politický tah: „Po odborné stránce je to naprosto neodůvodněné, nic to neřeší, jenom to vyčerpá zásobu vakcín, které by se měly použít pro lidi, kteří v rámci šíření ohrožení budou.“

I kdyby výrobci „stáhli“ vakcíny z okolních států, bylo by jich jen pár tisíc, tvrdí Pavlová. Za ohrožené považuje lidi, kteří žijí v hygienicky nevyhovujících podmínkách, například se suchým záchodem nebo špatným zásobováním pitnou vodou. Ostatním vzkazuje: „Klidně ať se nechají očkovat, ale nemají čím.“ To Deníku potvrdil i Petr Baláš z lékárny na Štěpnici v Ústí nad Orlicí. Zájem lidí o vakcínu je podle něj v souvislosti s „mediální kampaní“ obrovský. Lidé se po ní ptají, telefonují… Vakcína ale po celé republice není.

Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích
____________________________________________________________
Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích informuje:

Žloutenka typu A
V soucasné dobe je nepríznivá epidemiologická situace ve výskytu virové žloutenky typu A.
K nárustu poctu hlášených onemocnení došlo zejména v hlavním meste Praze, ale šírí se i na další
území, Pardubický kraj nevyjímaje. Vzhledem k tomu, že toto onemocnení se v uplynulých letech
vyskytovalo pouze ojedinele a ve vetšine prípadu se jednalo spíše o onemocnení importovaná ze
zahranicí, považujeme za vhodné pripomenout jednotlivé kroky protiepidemických opatrení a
možnosti prevence tohoto onemocnení.
Dle metodického návodu MZDR c.j. 36368/2007 je za virovou hepatitidu typu A (VHA)
považováno onemocnení, pro než svedcí klinické príznaky, výsledky laboratorního vyšetrení a
epidemiologické souvislosti. Laboratorní vyšetrení je založeno na prítomnosti protilátek trídy IgM
proti viru hepatitidy A (anti-HAV IgM).
Puvodce VHA je prenášen zejména stolicí, méne významný je prenos krví a tkánemi infikovaných
osob. Prenos slinami je vzácný a souvisí s kontaminací techto tekutin krví.
Preventivní opatrení proti šírení virových hepatitid ve zdravotnických zarízeních jsou zamerena
na dodržování hygienicko epidemiologického režimu se zvláštním zretelem na predcházení
parenterálního i neparenterálního prenosu virových hepatitid na personál a pacienty, dle platného
provozního rádu ZZ.
Nápln protiepidemických opatrení z hlediska praktického lékare:
Ošetrující lékar pri podezrení nebo pri zjištení onemocnení virovým zánetem jater
a) narizuje izolaci nemocného nebo z nakažlivé nemoci podezrelého na infekcním oddelení,
b) podává neprodlene hlášení príslušnému orgánu ochrany verejného zdraví.
Vyšetrení osoby podezrelé z nákazy provádí praktický lékar pro dospelé nebo lékar pro deti a dorost
urcený k péci o osoby podezrelé z nákazy zpravidla na základe „Rozhodnutí“ príslušného OOVZ -
Krajské hygienické stanice.
Lékarská vyšetrení osob podezrelých z nákazy predevším zahrnují:
• zjištení subjektivních potíží, které mohou souviset s onemocnením virovou hepatitidou,
• pátrání po klinických príznacích zánetu jater (zvlášte palpacní citlivost jaterní krajiny,
subikterus kuže a viditelných sliznic),
• laboratorní vyšetrení diagnostických markeru VHA (anti HAV IgM), vyšetrení aktivity
aminotransferáz a overení imunity vuci VHA (anti HAV total).
Osoby, které na základe vyšetrení provedených v rámci karanténních opatreních jsou podezrelé
z onemocnení virovou hepatitidou, se urychlene izolují na infekcním oddelení.