Ztráty na životech nejsou

„Když vezmu případy za poslední tři roky, tak nehody s tragickými následky se nám úspěšně vyhýbají. Problémy se vyskytovaly pouze v úseku před Letohradem, kde jsme dvakrát, třikrát do roka řešili střet osobního automobilu s vlakem. Neopatrní řidiči z toho vyšli naštěstí pouze s lehčími zraněními, těžkou újmu na zdraví, nebo dokonce smrt osoby jsme nezaznamenali,“ uvedl Pavel Ešpandr z ústeckoorlického dopravního inspektorátu a pokračoval: „V problémovém místě u čističky odpadních vod poblíž Letohradu jsou pouze výstražná světla, která viníci dopravních nehod nerespektovali.“
Jak pracovník ústecké ´dopravky´ přiznává, v této oblasti je vše velice relativní a během chvíle se může situace obrátit: „Že jsme už dlouhou dobu žádný vážný případ nezaznamenali, neznamená, že to tak i zůstane. Teď mohu říci, že je vše v pořádku a za hodinu to nemusí být pravda,“ dodal ještě Pavel Ešpandr.

České dráhy modernizují

O vyjádření jsme požádali také českotřebovského přednostu Zdeňka Kudrnu, jenž podobně jako Pavel Ešpandr vidí hlavní problém v lidském faktoru, nikoliv v postoji Českých drah, které se podle jeho slov naopak snaží problémové přejezdy průběžně modernizovat a vybavovat zabezpečovacím zařízením.

„Předně musím zmínit, že problematiku železničních přejezdů má na starosti správa v Pardubicích. Při srážkách, ke kterým na Orlickoústecku došlo a vím o nich, byla vina stoprocentně na straně řidičů, kteří nerespektovali zabezpečovací zařízení nebo nedodrželi příkaz zastavení u nechráněných přejezdů. Železniční přejezdy v našem obvodu vykazují celkově nízkou nehodovost, hůře jsou na tom některé sousední oblasti, tragické následky měla například nehoda na trati Svitavy – Polička. I zde ale výstražné zařízení fungovalo a vše vzniklo následkem neopatrnosti řidiče,“ připomněl na závěr Zdeněk Kudrna.

Třicítku řidiči ignorují

Drtivá většina nehod, které se stanou na železničních přejezdech, je zaviněna samotnými motoristy. Jen při poslední velké kontrolní akci loni na jaře policie zjistila pochybení u každého patnáctého řidiče.

„Nejčastěji se jednalo o porušení maximální povolené rychlosti, policisté ale zaznamenali také nezastavení před značkou Stop a nerespektování výstrahy na přejezdu,“ potvrzuje náměstek generálního inspektora Drážní inspekce Jan Kučera. Většina řidičů ignoruje fakt, že ve vzdálenosti 50 metrů před kolejemi mohou jet rychlostí nejvýše 30 kilometrů v hodině. Pouze v případě, kdy na výstražném zařízení svítí přerušované bílé světlo, smí jet rychlostí 50 km/h. Paradoxní je, že nejvíce tragických nehod se u nás stává na přejezdech chráněných světelnou signalizací. Loni se na nich odehrálo 47 procent z celkového počtu 258 střetnutí. Oproti tomu na přejezdech vybavených pouze dřevěným křížem se stalo 44 procent nehod.

„Na přejezdech s křížem si řidiči více uvědomují, že mají zastavit. Nejméně nehod se stane na přejezdech vybavených závorami, jenže jejich stavba je nejdražší,“ dodává Kučera. Lidé na železničních přejezdech bez závor sázejí na to, že stihnou přejet ještě před příjezdem vlaku. To je však podle odborníků tragický omyl.

Moderní přejezdy se totiž spouštějí poměrně krátce před příjezdem soupravy, u nejmodernějších signalizací je to jenom 25 vteřin.

(jp, jak)