Policie s těmito lidmi s takzvanou „zelenou horečkou“ bojuje všemi dostupnými způsoby. Jejich taktika je čím dál tím dokonalejší, policisté tak musí být stále napřed.  „Co se týče čísel, odhalili v letošním roce policisté za uplynulé dva měsíce více než 30 nelegálních kopáčů vltavínů,“ uvedla jihočeská policejní mluvčí Štěpánka Schwarzová.

Reportéři Deníku se s příslušníky Skupiny základních kynologických činností České Budějovice vypravili do terénu na Novohradsku.

Policejní vozidlo zastavuje na asfaltové cestě. Oba muži zákona uvádí, že se nacházíme na známější lokalitě, kterou často monitorují. „Lokality, které kontrolujeme, střídáme. Nejčastěji se kope na Boršovsku a kolem Trhových Svinů,“ prozrazuje jeden z psovodů před vstupem do terénu.

Nejčastějšími pomůckami, které kopáč v terénu používá, jsou cepín a lopata. V jámách však zůstávají i hrabičky, nádoby na vodu a různá provizorní sítka.

close Policisté musí kopáče chytit při činu, nejlépe s nástroji ke kopání  i nelegálně získanými nerosty. info Zdroj: se souhlasem Policie ČR zoom_in Policisté musí kopáče chytit při činu, nejlépe s nástroji ke kopání i nelegálně získanými nerosty

Procházíme lesem, jehož písečné podloží je prošpikováno hlubokými jámami, některé jsou plné vody. Všude je spousta odpadků, nedopalky od cigaret, gumové rukavice, láhve od pití i obaly od jídla. „Lesy a pozemky, které doslova devastují, vždy mají majitele. Ničí tak soukromé vlastnictví a rozkrádají nerostné bohatství státu,“ zmiňují policisté dále.

Vltavín (neboli moldavit) je drahý kámen, přírodní zeleně zbarvené sklo s charakteristickou strukturou povrchu zvanou skulptace. Jde o jediné evropské tektity, horniny vzniklé v důsledku dopadu meteoritu.

Naleziště se nacházejí v jižních Čechách kolem řeky Vltavy.

I kopáči jdou s dobou. Používají techniku, noční vidění, fotopasti, často mají i hlídače. „Pracují v organizovaných skupinách, i jednotlivě, postupují sofistikovaně a velmi rafinovaně,“ dodávají s tím, že jde skutečně o hru kočky s myší.

Policisté tak musí být stále napřed, své taktiky ale neprozrazují. Za úspěch považují, když se jim na jednom nalezišti podařilo současně načapat devět černých kopáčů. „Lidé, kteří se tím zabývají, jsou často i uživateli drog. Mohou být agresivní a nebezpeční,“ upozorňují.

S tím, jak stoupá cena zelených kamenů, přibývá i těžba. „Kopáči kopou v podstatě bez ustání, je jedno, jestli je den nebo noc. Těžba probíhá takřka nonstop, práce máme dost a rozhodně se nenudíme,“ konstatují.

V lokalitě je hned několik fotopastí, které zde umístili pravděpodobně lesní správci, kterým činnost kopáčů také ztrpčuje život. Naopak práci policistům potírající hledačské aktivity v nalezištích komplikují třeba i pohybová čidla nebo organizované hlídky s vysílačkami stojící na silnicích v okolí.

„Kopáče musíme ideálně chytit přímo na místě, nejlépe s nástroji i nějakými kameny,“ dodávají.

Nejlepší pomocník? Služební pes

Nejlepším pomocníkem policie jsou kvalitně vycvičení všestranní služební psi, jejichž hlavním úkolem je vyhledávání osob. Krom toho policisté nasazují i nejmodernější techniku. Nelze jim ale zazlívat, že detaily neuvádí, nechtějí dávat návod dalším samozvaným prospektorům. „Důležité je se k aktivnímu kopáči přiblížit nepozorovaně a doslova ho překvapit. Nejčastěji se ukrývají právě v díře, psi je klasicky značí štěkáním,“ přibližují muži zákona.

Policisté z obvodního oddělení potom pachatelům zabavují nástroje i získané nerostné bohatství, vše postupují k dalšímu řešení příslušným státním orgánům. „Kromě pomůcek na kopání jsou mezi zajištěnými předměty třeba i čelovky, kterými si v jamách svítí, a samozřejmě vykopané nerosty. Vše se eviduje,“ dodávají policejní psovodi.

Rok Počet trestných činů Počet přestupků na úseku ochrany životního prostředí
2021 18 39
2022 20 57

Mezi kopáči nejsou výjimkou ani dívky. Většinou dostávají za úkol snazší práci, hlídají nebo kontrolují vykopanou zeminu. Když lovce pokladů policisté chytí poprvé, předávají případ obvodnímu oddělení, to ho postoupí příslušné inspekci životního prostředí.

„Tam rozhodují, zda pachateli přestupku udělí zákaz činnosti či pokutu. Záleží na lokalitě i rozsahu jeho nelegální činnosti,“ popisují.

close Policisté musí kopáče chytit při činu, nejlépe s nástroji ke kopání  i nelegálně získanými nerosty. info Zdroj: se souhlasem Policie ČR zoom_in Policisté musí kopáče chytit při činu, nejlépe s nástroji ke kopání i nelegálně získanými nerosty.

Cena zelenkavých kamenů stoupá s vytěžeností lokalit. Tak je to prý s každými vzácnějšími nerosty. I lidé zabývající se problematikou zůstávají nemění po léta. „Většinu pachatelů již známe, poznáváme je už na dálku. Odpor policistům většinou nekladou. Horší to je, když se snaží na vlastní pěst jednat místní obyvatelé. Kromě nadávek mohou přijít i k úrazu. Lepší je proto výskyt kopáčů ohlásit cestou linky 158 než riskovat. Často ale dochází ke konfliktům mezi samotnými kopáči, kteří si navzájem konkurují,“ uvádí další fakta z praxe.

U jam si rozdělávají oheň, topí si, ohřívají jídlo, staví stany z různých plachet, kromě přírody ničí i silniční infrastrukturu. „Kvůli nelegální těžbě se tu dokonce v několika místech propadla komunikace, kterou podkopali. Stoupají tak náklady soukromým vlastníkům či samosprávě,“ ukazují muži zákona poničenou asfaltovou cestu.

Jáma se stala osudnou i lovci pokladů

Marast a hluboké výkopy jsou navíc nebezpečné i pro okolí, zranit se může člověk i zvíře. Několikametrová jáma byla před lety osudná i jednomu z lovců pokladů, kterého zasypala zemina a on se na místě udusil. Ani takové tragické události však tyto lidi neodrazují a ženou se za svou závislostí. S nerosty se pořádají burzy, vyrábí se z nich šperky, vykupují je různí obchodníci, odbyt není těžké sehnat, Asiaté dokonce věří v léčivou moc vltavínů. Boj je tak intenzivní a doslova nekonečný. V některých místech se snaží problém řešit průmyslovou těžkou a výkupem pozemků. Ani to však není nejlepším řešením.

Stylem života hledačů vltavínů se inspirovali i filmaři. Nejznámějším snímkem je český film Dana Wlodarczyka z roku 2016, Zloději zelených koní, kde hlavní roli ztvárnil herec Pavel Liška. Námětem se stal román Jiřího Hajíčka popisující dvanáct let života kopáče.

close Jako kočka s myší. S policejními psovody v terénu při monitoringu jedné známější lokality na Novohradsku, kde kopáči po sobě zanechávají hluboké jámy, pracovní pomůcky a i spoustu odpadků. info Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová zoom_in Jako kočka s myší. S policejními psovody v terénu při monitoringu jedné známější lokality na Novohradsku, kde kopáči po sobě zanechávají hluboké jámy, pracovní pomůcky a i spoustu odpadků

Fenoménu se věnují i autoři nového krimiseriálu Místo zločinu České Budějovice. Jedenáctý díl vysílaný ČT1 v pondělí 13. března nazvali Zelená horečka. Režíroval ho Jiří Chlumský a děj se točí právě kolem drahocenných vltavínů, jejichž naleziště lemují řeku Vltavu. Není divu, že tato místa lákají mnoho hledačů, kteří se snaží ilegálně obohatit. Vražda jednoho z nich, nalezeného v hluboké jámě zaplněné vodou, může mít mnoho motivů. Jeden z nich zavede českobudějovický tým kriminalistů v uvedené detektivce dokonce do konfrontace s balkánskými hledači pokladů.