Nakladatelé, knihkupci, knihovníci a hlavně milovníci knížek doufají, že se vláda „umoudří“ a zvýšení sazby DPH se knih týkat nebude. Toto ekonomické opatření by určitě mělo tvrdý dopad na malá nakladatelství. „Osobně jsem přesvědčen, že navýšení ceny DPH právě u knih povede jen a jen k tomu, že se budou méně prodávat,“ domnívá se Arnošt Juránek, nakladatel z Králík, a dodává: „Čtenáři tak budou nové tituly stále více vyhledávat ve veřejných knihovnách, než aby si je sami kupovali. Vydavatelé tak budou snižovat náklad vydávaných knih, což povede i ke zvýšení výrobních nákladů, a to se vedle DPH odrazí ve finální ceně. Tituly, které budou mít menší šanci na komerční úspěch, se pak prostě vydávat přestanou. A to by byl krok zpět.“
Nakladatel sice snahu vlády najít pro státní rozpočet nové finanční zdroje chápe, nemyslí si však, že zdražování knih byla ta nejlepší cesta. „Je čas pro rozumné kompromisy, výjimky a ústupky,“ konstatoval Arnošt Juránek.
Českotřebovské knihkupectví Paseka už poslalo autorům výzvy archy se dvěma sty podpisy a sbírá je dál. Někteří zákazníci se prý obávají zdražování knih. „Kdo knížky čte a nebo je potřebuje jako dárek, bude knížky kupovat dál. A ti, co moc nečtou, si raději zajdou do knihovny,“ míní jedna z prodavaček.
Na knihovny bude mít navýšení sazby DPH a následné zdražení knih však i negativní dopad. Za peníze, které mají k dispozici na nákupy, pořídí méně knížek. „Po zvýšení daně by pravděpodobně došlo k tomu, že by přestala vycházet kvalitní naučná literatura, skončily by odvážné počiny nakladatelů,“ domnívá se ředitelka knihovny v Ústí nad Orlicí Jana Kalousková. Budoucnost dobrých knih vidí černě: „V současné době vychází zhruba 17 tisíc titulů ročně, určitě by došlo k redukci. Mohly bychom také přijít o nakladatelství typu Paseka nebo Torst.“ Knihovníci se obávají i toho, že pokud se stane kvalitní naučná literatura cenově nedostupnou, bude se v knihovnách krást. A to ještě víc než teď.
Pokud knihy podraží, bude se jich prodávat málo? „Myslím, že to nebude tak markantní propad. Od roku 1990 průměrná cena knihy vzrostla z 25 na zhruba 260 korun. Počet vydaných knih téměř celou tuto dobu stoupá. Vezmeme-li jako příklad paperback za cenu 150 korun, bude zvýšení ceny činit 30 korun. To je cena jednoho piva za kus, nebo půlka ceny krabičky cigaret. Může to tedy vyřešit změna priorit,“ podotýká ředitelka českotřebovské knihovny Gabriela Boháčková. Růst cen vnímá jako šanci, jak nalákat do knihoven a přivést ke čtení více lidí ze sociálně slabších rodin. „Vydavatelé a zákonodárci by měli hledat možnosti, jak vytvořit podmínky pro nastartování prodeje elektronických knih. Pokud se nastaví dobře, mělo by to ve svém důsledku knihy zlevnit a zpřístupnit všem vrstvám společnosti,“ dodává další podnět k zamyšlení Gabriela Boháčková.