Ve školních jídelnách v Pardubickém kraji se stravuje téměř 81 tisíc dětí a dospělých. V minulém školním roce pro ně kuchařky navařily obědy ze 7,8 tisíce tun potravin. Jenže ne všechno se snědlo, děti jsou vybíravé a vrací i celé obědy.

„Pokud děti, žáci a studenti nedojedli 35 procent pokrmů, jak některé kuchařky odhadují, v odpadu skončilo až 2 700 tun zbytků. Pokud toto množství přepočítáme na porce o velikosti 500 gramů, tak se každý rok ve školních jídelnách vyhodí přes 5,4 milionu porcí pokrmů. Za tyto porce by rodiče zaplatili 135 milionů korun,“ vypočítává Tom Václavík, ředitel programu Skutečně zdravá škola, který bojuje proti plýtvání jídlem v jídelnách.

Množství by naplnilo 90 vozů Tatra. Pokud by se naložená auta postavila za sebe, tvořila by kolonu delší než 300 metrů.

Kuchařky ze školních jídelen se shodují, že dnešní děti jsou vybíravé a mlsné. „V naší jídelně si vybírají ze čtyř jídel a stejně každý den vidíme, že vyhodí celou porci, sotva ochutnají. Je to taková škoda, dá to práci uvařit,“ říká kuchař z jedné velké jídelny ve svitavském okrese, který si přeje zůstat v anonymitě.

VYSOKÉ POKUTY
Děti ve školách v Pardubickém kraji vyhodí ročně tuny jídla. Zatímco dříve si pro zbytky jezdili chovatelé hospodářských zvířat, dnes už to není oficiálně možné. „Zbytky jídla se nesmí dávat na krmení zvířatům, která se chovají na maso. Možná by to bylo možné pro ta kožešinová, ale jinak musíme vše odvážet na spálení do Žichlínku,“ vysvětluje Pavlína Tovtíková, ředitelka školní jídelny Madoret v Lanškrouně.

Za porušení nařízení hrozí navíc jídelnám vysoké pokuty od ministerstva životního prostředí, a to až jeden milion korun. „Měli jsme tady kontrolu z veterinární správy a vyloženě se zajímali o nakládání se zbytky jídla,“ podotýká ředitelka jídelny.

Některé školy v Pardubickém kraji ale přesto riskují. Jsou proti plýtvání jídlem. Zřizovatel školy totiž jídelnám neporadí, kam se zbytky a někde ani třeba technické služby nejsou zařízené na spalování.

„Zbytky obědů z jídelny se musí zlikvidovat podle nařízení, ale takhle plýtvat jídlem, to je hrůzné, stejně jako topit obilím. Dáváme zbytky místním babičkám pro slepice,“ přiznává ředitel jaroměřické školy František Václavek. Podobně jednají v dalších desítkách škol. Je jim totiž líto jen tak vyhodit jídlo.

VEDOU OMÁČKY
Množství zbytků ovšem taky záleží na jídelníčku. Prázdné talíře odevzdávají děti po špagetách, svíčkové, rajské a sladkých jídlech. Naopak hojně vrací fazole nebo zdravější jídla.

„Některé děti nejí nic a někdo naopak všechno. Poslední dobou si všímám, že některé děti nejí skoro žádné maso. Nemůžeme je ale do jídla nutit, to se mi příčí. Myslím, že stačí vařit chutně, zdravě a pestře,“ míní František Václavek.

S ním souhlasí i ředitelka lanškrounské jídelny. „Hodně záleží taky na tom, jak jsou děti naučené z domova. U nás si školáci vybírají ze dvou jídel a brzy bude i třetí, ale stejně vrací dost jídla,“ uzavírá Pavlína Tovtíková.

Oslovili jsme několik školáků v regionu a shodují se, že dávají přednost klasickým jídlům před zdravými „novotami“, které nevaří ani doma. Na talíři nezůstanou ale omáčky, ani třeba pizza nebo nudle s mákem.