Na rozhovor se dostavil spolu se synem Martinem Rudolfem mladším, se kterým se v odpovídání na otázky vzájemně doplňovali. V rozhovoru vystupují jako jeden respondent, s čímž oba muži souhlasili.

Čemu se věnuje vaše firma?

Jsme zbrojovka. Prodáváme ruční palné zbraně, střelivo, munici, výbušniny. Okrajově také techniku. Opravujeme zbraně. Děláme hlavně zahraniční obchod a dodáváme zbraně ozbrojeným složkám do celého světa.

Na začátku roku 2015 se policie zaměřila na sklady zbrojaře Martina Rudolfa. Stalo se tak krátce po výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Z místa policie tehdy odvezla část skladovaného materiálu. Podle policie zde totiž Rudolf skladoval nelegálně držený semtex. Ke skladování navíc firma využívala objekt, který byl v katastru nemovitostí veden jako kravín po bývalém zemědělském družstvu. Martínek se po policejním zásahu snažil o rekolaudaci. Případ tehdy řešil stavební úřad ve Vysokém Mýtě, ten však podle Pardubického kraje jednal poněkud „liknavě“. Případ byl následně podstoupen stavebnímu úřadu v Holicích, proti takovému postupu se tehdy Rudolf odvolal a bránil se žalobou. Případ odstartoval řadu dalších soudních sporů. Rudolf se dodnes soudí s Ministerstvem průmyslu a obchodu za to, že mu pozastavili licenci pro obchod se zahraničím.

Kdo je váš typický cílový zákazník?

Policie České republiky, armáda, francouzská armáda, španělské složky, celá řada afrických států.

Po výbuchu ve Vrběticích zasahovala policie také u vás. Co se tehdy stalo ve vaší firmě?

Vnímám to jako standardní selhání státního aparátu. Kontrola Policejního prezidia přerostla v domovní prohlídky a hysterii. Bylo to laciné politické gesto, které se ale krajské pokladně dost prodražilo.

Skladovali jste prý nelegálně semtex, nebyl tedy k oné „hysterii“ důvod?

Ujasněme si terminologii. Semtex je obchodní označení výrobku. Je to druh výbušniny. Ten jsme tady ale my neskladovali, proto nemohl být uvedený v dokumentech, ve kterých ho policie hledala. Ano, měli jsme tady výbušniny, ale ne semtex. A v tu chvíli začala ta show.

Žádné pochybení z vaší strany?

Ale ano, jen šlo o administrativní chybu, nikoliv o bezpečnostní pochybení. V roce 2013 došlo ke změně zákona. Ten materiál, který jsme my nabyli jako munici, jsme administrativně měli převést na výbušniny. To jsme neudělali a stále jsme to evidovali postaru. Za to jsme pak také dostali pokutu od Českého báňského úřadu.

O kauze jsme již psali:

Problém byl tedy v chybné evidenci?

Přesně tak. Asi sto kilogramů výbušnin jsme neměli evidované jako výbušniny, nýbrž jako munici. Zaplatili jsme pokutu 100 tisíc korun.

Ale policie vám zabavila tuny nebezpečného materiálu, nebo ne?

Odvezli by pro tu show možná skoro všechno. Na to ale policie nemá skladové kapacity. Bylo to jen divadlo pro snadné nahnání politických bodů. Odvezli bleskovici, asi deset tun TNT a nějaké drobnosti. Skoro vše nám pak vrátili.

Skoro?

Část materiálu se ztratila. Mezi tím, co odvezli a co vrátili, byla disproporce… Třeba 70 cípek bleskovice, to je asi tři a půl kilometru náloživa. Po letech upomínání nám policie napsala, že došlo ke ztrátě.

To jste neřešili? Máte ve zboží uložené peníze.

Znamenalo by to další soud. Cena materiálu je v tomto případě spíše zanedbatelná. Můžeme jen doufat, že se to dostalo do dobrých rukou.

Nebylo to ale jediné pochybení. Pravdou je, že jste skladovali munici v objektu, který byl veden v katastru nemovitostí jako zemědělská budova.

I to je pravda. Zjistilo se, že nemáme u jedné budovy, která kdysi byla kravínem, provedenou úřední změnu. Nepředstavujte si ale, že to byl kravín s kravičkama a v něm skladovaná munice. Ne. Tu budovu jsme přestavěli na sklad střeliva a tehdy i munice. Byla řádně zabezpečená. Jen jsme v katastru neměli zapsanou změnu užívání.

To byla ale chyba. Tu snad uznáváte…

No samozřejmě. Taky jsme za ni zaplatili.

Jaká byla reakce místních? Zátah policie a její přítomnost asi nebyla pro obyvatele ničím příjemným.

Údajně se média snažila a volala pár lidem včetně starostky… To je ale drb, to nedokážeme. Lidé chtěli senzaci a čekali, že nám před firmou bude stát sto protestujících lidí a maminky se snad přivážou s dětmi k plotu a budou křičet, ať vyklidíme sklady. To se ale samozřejmě nestalo. Chováme se jako řádní občané, nemáme tu žádné problémy.

Pak ale přešel spor do osobní roviny mezi vámi a hejtmanem Martinem Netolickým. Ten o vás řekl, že jste gauner. Vaší reakcí byla podání trestního oznámení.

Mě se to samozřejmě dotklo. V naší branži je důležitý čistý štít a dobrá pověst. Když vás pak politik dehonestuje, tak vám to samozřejmě nepomůže. Naši zahraniční partneři například z Francie pak pochopitelně měli otázky.

O osobních sporech s hejtmanem Netolickým čtěte zde:

Takže to ublížilo vašemu podnikání?

Rozhodně. Dodnes do Francie zbraně dodáváme přes prostředníka.

Trestní oznámení v civilním sporu s Martinem Netolickým dopadlo jak?

Prohrál jsem. Soudkyně z Ústí nad Orlicí si zřejmě myslela totéž, co hejtman.

Mediálnímu obrazu nepomohla ani reklama v časopise Střelecká revue na vámi prodávané útočné pušky. Jednalo se o fotografii z popravy Davida Hainese, kterou zveřejnil Islámský stát. Fotku jste doplnili nápisem „S holýma rukama můžete být brzy na kolenou"a text o tom, že obchod nabízí největší výběr kalašnikovů v „křesťanské Evropě".

Reklama byla nešťastná. Rozhodně jsme tam neměli nechávat obličej toho muže.

O kauze s reklamou jsme psali zde:

 

Uznáváte tedy zpětně, že to bylo za hranou?

Ano. Zaplatili jsme pokutu.

Stát vám dokonce pozastavil licenci.

Odstavili nám licenci na zahraniční obchod s odůvodněním: ohrožení vnitřního pořádku České republiky. Upozorňuji, že jsem po celou dobu měl prověrku Národního bezpečnostního úřadu. Mohli jsme obchodovat v rámci vnitřního obchodu, to znamená prodávat, nakupovat od armády a té také dodávat. Jen jsme nemohli nakupovat a dovážet ze zahraničí. Kdyby nám zakázali dovážet, dalo by se to možná pochopit. Řekl bych, dobře, mají strach, aby se tu materiál nehromadil. Oni nám ale zakázali komplet zahraniční obchod.

Co to pro vás znamenalo v praxi?

Například… Kurdská policie u nás měla zaplacené pistole pro své pořádkové jednotky. Ty jsme my na skladě mohli mít, ale nemohli jsme je vyvézt. To naši zahraniční partneři opravdu nepochopili. Licenci nám vrátili po roce a půl. Dodneška se soudíme s Ministerstvem průmyslu a obchodu o náhradu škody a ta je veliká.

Kolik?

500 miliónů korun. A to prosím není žádný výmysl. To je doložené korunu po koruně.