Ella Wesselová (*1906) zavražděna v Osvětimi roku 1943, Pavla Robičková (*1873) zavražděna v Osvětimi roku 1943, Jiří Pám (*1921) zavražděn v Terezíně roku 1943. To je jen hrstka z více než sedmdesáti jmen, které dnes mohli zaslechnout obyvatelé Chocně. Město se totiž zapojilo k uctění památky obětí holocaustu. „Přispíváme k tomu, aby se úcta k obětem nacistického pronásledování stala součástí kulturní tradice naší společnosti,“ řekla Hana Vavříková, která se dlouhodobě zabývá osudy choceňských Židů. Přečtení jmen trvalo dvacet minut a zapojil se také starosta města Jan Ropek.

Alois Frischmann zastřelen v Osvětimi roku 1942

Alois Frischmann – choceňský lékař, který byl podle svědectví místních pamětníků velmi oblíbený. S manželkou Editou vychovávali dva syny. Na začátku války však zakázali nacisté lékařům praktikovat. Navzdory tomu Alois Frischmann pomáhal a staral se o nemocné. Předepisoval také recepty se starým datem, aby je v lékárně mohli pacientům vydat. Jestli ho někdo udal nebo jej gestapo vypátralo samo se neví. Jisté však je, že ho tajná německá policie zatkla a záhy poslala do Osvětimi, odkud se později našly jeho fotografie. Manželka Edita později dostala zprávu. 26. ledna 1942 choceňského lékaře Aloise Frischmanna zastřelili na útěku z tábora. V prosinci roku 1942 povolali nacisté do transportu i manželku a dva syny. Čtyřletého Honzu a šestiletého Petříka. Odvezli je do Terezína, odkud však ani ne po měsíci odjeli v nákladním vlaku do Osvětimi. Zde proběhla selekce. Ti, které vyhodnotili jaké nadějné pracovníky, poslali do tábora. Druhá volba byla smrt. „Němci potřebovali, aby vše proběhlo rychle, v klidu, řekli lidem, že jdou do sprchy, ať se svléknou, pověsí si oblečení, aby to našli, dostali i mýdlo. Natlačili je do komor, místo vody proudil jedovatý plyn, lidé se dusili, umírali hroznou smrtí,“ připomněla hrůzu holocaustu Hana Vavříková. Právě zde našla smrt Edita, Petr i Jan Frischmannovi, stejně tak jako Ledečovi, Pamovi a mnozí další obyvatelé nejen z Chocně.

I tento příběh dnes symbolicky připomněli choceňští organizátoři v čele s Hana Vavříkovou. S technickým zázemím jí pomáhali pracovníci Kulturního zařízení města. Vedoucí Panského domu Josef Horáček pak čtení zaznamenal na video, které je volně ke shlédnutí. Jména načetli nejen organizátoři akce, ale také místní pedagožka Martina Krsková, kurátorka Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Soňa Krátká a také žáci místních škol, kteří tak zastoupili nejmladší generaci.

V Pardubickém kraji se k akci připojilo také město Holice.

Zdroj: Youtube

Jom ha-šoa je v Izraeli státní svátek, během kterého celá země na dvě minuty ztichne. Zastaví se také auta a v deset hodin zní veřejným prostorem sirény. V tento den si země prostřednictvím vzpomínkových obřadů připomíná oběti holocaustu. V československém prostoru se k uctění památky přidala židovská obec po listopadu roku 1989. Od roku 2006 se v tento den čtou jména mužů a žen, které nacisti označili za rasově méněcenné a následně je zavraždili. Čtení jmen obětí na veřejných místech začalo v České republice nejdříve v Praze. Postupně se připojily také další obce.