Nejde o malé pošty na vesnicích, těch se regulace počtu nedotkne. Řeč je o okresních a krajských městech, kde je poboček víc. Starostové v Pardubickém kraji se zlobí, že mají jen minimum informací většinou z tisku. David Šimek, první muž svitavské radnice, proto v současné době svolává jejich společné jednání, kde by se měli dohodnout na dalším postupu.

Primátor města Pardubic Jan Nadrchal se o záměru České pošty rušit některé pobočky v krajských a okresních městech dozvěděl pouze z médií.

V Pardubickém kraji má o práci na poštách přijít 136 lidí.

„Oficiálně tuto informaci od pošty či Ministerstva vnitra nemám, což považuji za hrubé selhání v komunikaci. Zrušení jakékoliv pobočky bude znamenat diskomfort pro její klienty, kteří budou muset vyhledat pobočku vzdálenější. Více bolestné to bude samozřejmě pro seniory, kteří v některých částech Pardubic tvoří početnou komunitu. O rušení poboček bude rozhodovat Česká pošta, proto věřím, že přihlédne i ke skladbě obyvatel v dané spádové oblasti,“ uvedl pro Deník primátor Nadrchal.

Starosta města Svitavy David Šimek to, že je redukce nákladů nutná, chápe. Jako poslanec je seznámen částečně s problémy pošty. „Transformace vedoucí ke snížení provozních nákladů se měla učinit již před několika lety. Bohužel se to nechalo vyhnít. Přesto si předem dovolím říct, že mne nikdo z pošty nekontaktoval. Přesto mi pracovnice pošty sdělily, že 1. července bude pošta uzavřena a že to bylo se mnou projednáno. To beru za obrovský přešlap ze strany pošty,“ uvedl Šimek, který je v kontaktu se starosty dalších měst a v brzké době svolá společné jednání se zástupci pošty u jednoho stolu.

„Ve Svitavách máme tři pobočky. Jednu hlavní poštu na sídlišti v Lánech, která dle pracovníků pošty by měla zůstat. Dále poštu ve středu města a třetí poštu na sídlišti u nádraží. Dovedu si představit zavření pobočky na sídlišti u nádraží. Ale ty další dvě musí zůstat. Dle vyjádření ministra Rakušana by měla být docházková vzdálenost na poštu maximálně tři kilometry. Co se týče našeho města, jedna pošta pro Svitavy je nedostatečná,“ dodal David Šimek.

V Chrudimi jsou celkem čtyři provozovny pošt. „Dost dobře si nedokážu představit, že by se některá zrušila. Pošta na sídlišti U Stadionu obsluhuje asi osm tisíc lidí, pobočka v Topolské slouží pěti tisícům lidí. Na hlavní poště na Resselově náměstí se přitom už teď dělají fronty. Není mi jasné, jak by se to zvládalo bez jedné, a to kterékoliv pobočky,“ řekl chrudimský starosta František Pilný.

Starosta Chrudimi: Zrušte losy

Regulaci poboček vnímá jako krok špatným směrem. „Vedení pošty by se mělo zamyslet, zda nehledat úspory jinde, třeba zrušením prodejů losů, pojistek a dalších věcí. V minulosti si je pošta přibrala, aby více vydělávala, ale jejich přínos je diskutabilní,“ poznamenal Pilný. Myslí si, že by se mělo vedení pošty i Ministerstvo vnitra zamyslet, zda neušetřit na přebujelé administrativě pošty, kterou běžný zákazník nevidí. „Je to rozhodně lepší než rušit základní služby a vyhazovat léta praxí vyzkoušené doručovatele,“ zdůraznil starosta Chrudimi.

„V současnosti nejsem schopen k této problematice podat v podstatě žádné informace. Žádné totiž nemám, zástupci České pošty nás zatím nekontaktovali,“ uvedl starosta České Třebové Zdeněk Řehák. V tomto městě se nacházejí dvě pobočky a jeden partner. Podle Řeháka bude mít zrušení jedné pobočky negativní vliv na dostupnost služeb České pošty.

„Dovedu si představit značné přetížení pobočky, která zůstane v provozu. V současné době jsme ve spojení s ostatními starosty dotčených měst a chtěli bychom vyvolat jednání se zástupci České pošty a celou záležitost řešit. Já osobně se domnívám, že omezování služby občanům bez předložení náhrady je nevhodné, ale jsem si na druhé straně vědom současné tíživé situace České pošty,“ řekl Deníku starosta České Třebové.

V Ústí nad Orlicí jsou dnes čtyři pobočky České pošty - hlavní sídlí ve městě, dále je to sídliště Štěpnice, městská část Hylváty a městská část Kerhartice. „O případném rušení jakékoliv pobočky nemám oficiální informaci. Zrušení jakékoliv z nich znamená snížení dostupnosti služeb v dané lokalitě a pro občany zvýšení docházkové či dojezdové vzdálenosti. Řešení situace České pošty je jistě nezbytné, bohužel se tak děje z mého pohledu pozdě, o to víc bolestivěji,“ řekl starosta města Petr Hájek.

Úsporný krok je podle jeho mínění nezbytný. „Bohužel však je velmi špatně komunikovaný nejen veřejnosti, ale také představitelům obcí. Starostové tak nemají žádné informace a kvůli tomu nedokážou reagovat na dotazy občanů,“ podotkl starosta Hájek.

Transformační plán

„Starostové se ptají a chtějí znát odpovědi na své otázky. Osobně považuji za nesmírně důležitou komunikaci nejen k veřejnosti, samosprávám, ale především také dovnitř České pošty směrem k zaměstnancům, což jsou často celoživotní srdcaři, kterým osud podniku není lhostejný a zaslouží si férové jednání. V tuto chvíli očekáváme, že Ministerstvo vnitra zveřejní jasný transformační plán, který bude podložený konkrétními daty a opatřeními. Jsem přesvědčen, že veřejnost si zaslouží znát reálnou situaci České pošty a plány státu,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který je zároveň členem dozorčí rady České pošty.

Hejtman také připomněl, že kraj nyní finalizuje přípravu dotačního titulu, který by mohl obcím pomoci s přechodem standardní pošty do režimu Pošta Partner.

Českou poštu od 1. března řídí Miroslav Štěpán. Právě on má za cíl organizaci stabilizovat a připravit na fungování v dalším období. „Teď musíme udělat maximum proto, abychom současnou situaci zvládli co nejlépe. Nelze zastavit provoz a věnovat se jen transformaci. Musíme zvyšovat naši obchodní výkonnost, věnovat se běžné operativě, optimalizovat provozní náklady, zvyšovat produktivitu naší práce. Vedle toho bude v plném proudu transformace s dopady do legislativy, do počtu poboček, do portfolia našich produktů a služeb,“ řekl Štěpán.

Stejně jako v Čapkových pošťáckých pohádkách je mezi zaměstnanci pošt spousta lidí, kteří zůstali této státní firmě věrni po dobu desítek let. „Mám křečové žíly, spánkový deficit a musím říct, že jsem pár let před důchodem unavená. Ale přesto mě práce baví, máme moc dobrý kolektiv. Nedokážu si představit, že bych teď měla začít někde jinde nebo skončit na úřadu práce,“ řekla Deníku doručovatelka, která si nepřála zveřejnit své jméno.

V Pardubickém kraji má o práci přijít 136 lidí. „O hromadné propouštění se jedná tehdy, pokud během 30 dnů dostane ve firmě s 20 až 100 zaměstnanci výpověď minimálně 10 lidí. V podniku se 101 až 300 pracovníky aspoň desetina zaměstnanců a ve společnosti s více než 300 zaměstnanci minimálně 30 lidí,“ vysvětlila termín „hromadné propouštění“ tisková mluvčí Úřadu práce České republiky Kateřina Beránková.

Úřad práce je podle jejích slov připraven v maximálně možné míře pomoci s rekvalifikací uvolňovaných zaměstnanců a podpořit tak sladění nabídky a poptávky na pracovním trhu. Zároveň se ještě více zaměřuje na podporu zejména zvolených rekvalifikací.

„Právě tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti umožňuje operativně reagovat na aktuální potřeby zaměstnavatelů a výrazně zvyšuje šance na pracovní uplatnění absolventů kurzů. Během tří let může Úřad práce ČR na tento typ rekvalifikace zájemci nebo uchazeči o zaměstnání poskytnout až 50 tisíc korun. S ohledem na aktuální situaci také podporujeme, kde to je jen trochu možné, kurzy v online podobě,“ dodala Beránková.