„Protože o zámeček neprojevila zájem žádná státní instituce, je nabízen v dražbě veřejnosti. Nejnižší podání činí osm milionů korun, minimální příhoz je stanoven na 200 tisíc. Případný účastník musí složit dražební jistotu ve výši 400 tisíc korun,“ přiblížil mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Andrej Bančanský.

Zámeček byl postaven v letech 1781 až 1783 jako sídlo šlechtické rodiny Trautt-mannsdorffů v místech někdejšího sboru Jednoty bratrské. V roce 1914 byl klasicistně přestavěn pro bankéřskou rodinu Fisherů. Československý stát získal objekt na základě Benešových dekretů.

Budova později sloužila jako internát Střední průmyslové školy textilní a Střední průmyslové školy železniční. Naposledy objekt užíval Výchovný ústav pro děti a mládež. V roce 1997 byla budova poškozena povodněmi, vyžaduje proto rekonstrukci.

První kolo dražby nebylo úspěšné

Od roku 2014 je objekt opuštěný. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nemovitost převzal v srpnu 2017.

„Podle zákona o majetku začal stát zámeček nabízet k využití ostatním státním institucím. Nosné zdi a klenby nad přízemím vykazují, i přes zaplavení, pouze méně závažné poškození. V současné době je budova chráněna proti záplavám protipovodňovým valem vybudovaným Povodím Labe,“ upřesnil Andrej Bančanský.

První kolo dražby proběhlo před čtrnácti dny. Kupec se však nenašel. Další možnost budou mít zájemci kolem poloviny května.

Čas od času přistanou na stole pracovníků úřadu podání, která vyžadují bez nadsázky detektivní přístup. Orlickoústecké pracoviště řešilo něco podobného na konci loňského roku. „V prosinci jsme obdrželi žádost o pomoc při dohledání nedostatečně identifikovaného vlastníka u lesního pozemku ve Svinné a v České Třebové,“ popisuje referentka úřadu Adéla Janů.

Na pracovníky úřadu se obrátil vnuk původní majitelky s tím, že by se mohlo jednat o jeho babičku. „Po prošetření nabývacích listin z katastru nemovitostí a podkladů ze Státního okresního archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli byla zjištěna data narození a úmrtí dotyčné osoby,“ pokračuje Adéla Janů. Údaje o posledním trvalém pobytu dohledali pracovníci na Městském úřadu v České Třebové. Na základě zjištěných údajů se dodatečným projednání dědictví zabýval soud. „Při projednávání dědictví bylo zjištěno, že se nejedná o babičku žadatele, ale o ženu se shodným jménem, která neměla dědice. Lesní pozemek tak přešel v březnu na stát,“ uzavírá kuriózní případ Adéla Janů.