Obci, která se dle svých možností snaží získávat prostředky na renovaci svatostánku z fondů na záchranu architektonického dědictví Ministerstva kultury, pomáhá s opravami rovněž Pardubický kraj.

Kostel dostane novou střechu

„V posledních letech přispívá kraj každoročně částkou 200 tisíc korun na opravu šindelové střechy kostela. V minulých letech jsme podpořili také restaurování bočního oltáře Panny Marie Lurdské nebo obnovu varhan,“ uvedl první náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.

Farní kostel, původně zasvěcený Panně Marii, vznikl při klášteře křížovníků s červeným srdcem. Počátky konventu jsou kladeny do sedmdesátých let 13. století. Nejstarší písemná zmínka o klášterním chrámu pochází z roku 1295. Za husitských válek řeholní dům zanikl. Kostel byl obnoven krátce po polovině 15. století.

Čertíci, řeholníci, rytíři nebo ufoni?

Při opravě kostela ve druhé polovině padesátých let minulého století objevili restaurátoři na vnější fasádě jihozápadního nároží chrámové lodi středověké malby. Památkáři je interpretují jako čertíky, podle některých by se mohlo jednat o řeholníky nebo rytíře. Milovníci tajemna v nich vidí vyslance mimozemské civilizace. V roce 1988 byl kostel zapsán na seznam nemovitých kulturních památek.

K drobným církevním památkám patří mariánský sloup s pískovcovým sousoším z 18. století, které pořídil místní mlynář. Dochovalo se v úpravě z osmdesátých let 19. století a jeho autor je neznámý. V sousedství obce vede linie lehkého a těžkého opevnění s pěchotními sruby. Památná je i empírová kaple v osadě Čihák po cestě k Zemské bráně.

Klášterec nad Orlicí však rozhodně není místem, kde by se zastavil čas. Minulý rok se podařilo dokončit zasíťování jednadvaceti stavebních parcel pro výstavbu rodinných domů. Výborně zde funguje spolková činnost, kalendář kulturních a sportovních akcí, který obec vydává, je zaplněný. „Vnímám, jak si čím dál více lidí uvědomuje a začíná vážit bohatství čistého životního prostředí a přírody, které u nás v obci mají,“ řekla starostka Lenka Ševčíková.