"Jen pár lidí z vedení města, kteří si chtějí usnadnit práci, se snaží vtipně veřejnost přesvědčit, že vila je v havarijním stavu," myslí si Kočí.

Začněme ze široka. Můžete představit svůj projekt Prázdné domy?

Dabáze prazdnedomy.cz slouží k dokumentaci primárně historicky zajímavých objektů, které jsou ohrožené nebo prázdné, ale i k dokumentaci objektů zachráněných, což slouží jako inspirace pro ostatní, zaniklých jako vzpomínka na ztracené poklady České republiky a používaných, které zatím ohrožené nejsou. 

Janderovu vilu najdete v databázi Prázdné domy - ZDE

Každý historicky zajímavý objekt se do ohroženého stavu může dostat a potom je dobré mít jej zdokumentovaný. Řadu staveb dokáže zachránit právě to, že známe jejich příběh, tedy že už to nejsou jen bezejmenné ruiny.

Mezi portfolio Prázdných domů se nedávno dostala také Janderova vila v Ústí nad Orlicí. Ta má ustoupit záměru města opravit park. Jaký je váš pohled na tento konkrétní případ?

Myslím, že žijeme v době, kdy si lidé obecně váží podobných staveb, které výrazně souvisí s historií daného města. Řada měst si je již tohoto potenciálu vědoma, na tyto stavby lákají turisty a ti jsou rádi, když si mohou například dát kávu na takovém místě. Tím poznají město, kde aktuálně tráví nějaký čas.

PSALI JSME JIŽ (včetně odkazu na petici):

Janderovu vilu v Ústí nad Orlicí chce město srovnat se zemí
Zdemolovat, či zachovat? V Ústí diskutují o smyslu a využití historické vily

Víte něco bližšího o historii a osudu vily?

Bohuslav Jandera byl místní textilní továrník, který významně pomohl rozvoji města a okolí, v podniku zaměstnával stovky lidí, měl široké dobročinné aktivity a po celou dobu druhé světové války byl uznávanou osobou mezi dělníky, když je například chránil před nasazením na nucené práce v Německu. Historie rodiny Janderů v Ústí sahá až do roku 1734. Po válce s rodinou členové KSČ pěkně zatočili a ta musela doslova uprchnout do zahraničí. Při rehabilitacích byla vila v roce 1999 vrácena zpět potomkům. V roce 2014 ji město odkoupilo, místo rekonstrukce ale zůstala bez využití. Nyní ji plánuje za další miliony zbourat a postavit na místě, kde tato rodina žila, záchody.

Nákladná rekonstrukce

Město má však na věc diametrálně odlišný pohled. Případná rekonstrukce domu by podle zhotoveného posudku vyšla na zhruba 25 milionů korun a znamenala by výrazné prodražení revitalizace parku.

Radnice k Janderově vile vydala už před rokem 
TOTO STANOVISKO

To je pravda, vila je skutečně od roku 2014 ve vlastnictví města. Předtím ale byla nabízena k prodeji a kupce nenašla. Není tedy spíše ukázkovým případem, kdy stržení je logickým krokem?Radim Kočí zachraňuje prázdné domy napříč republikou.Radim Kočí zachraňuje prázdné domy napříč republikou.Zdroj: Archiv

To, že vila nenašla využití ani kupce, je závislé primárně na tom, jak se k objektu staví majitel. Sama vila si využití nenajde, nevystaví inzerci. Restituenty neznám, ale tam ze zkušeností také už víme, že to kvůli přetrhání vazeb komunisty nebyli nějací velkopodnikatelé jako jejich předci. K objektu nebyl takový vztah, mohl tam být i negativní vztah, protože je odtud vyhnali. No a město to koupilo možná s cílem využít, možná s cílem zbourat a to je v případě městských úředníků ideální cesta k tomu, že se vlastně nestane nic.

Před 11 lety jsme o vile psali:

Pohled na chátrající budovu ústeckého DDM není nijak zvlášť veselý.
Místo, kde se zastavil čas

O technickém stavu vily nejsou bližší zprávy, je ale jasné, že případná rekonstrukce by byla obrovsky nákladná. Myslíte, že její morální hodnota je adekvátní potencionálně vynaloženým penězům?

Už jen z několika fotografií je vidět, že vila je ve slušném technickém stavu a extra do ní nezatéká. Ze zkušeností znám řadu objektů v mnohem horším stavu. Jen pár lidí z vedení města, kteří si chtějí usnadnit práci, se snaží vtipně veřejnost přesvědčit, že vila je v havarijním stavu.

Město trvá na argumentu, že demolice je v plánu už řadu let a s tímto záměrem byla vila také kupována. Architektonické řešení z roku 2019, které obsahovalo záměr demolice, navíc bylo několikrát veřejně prezentováno.

Do věci by nyní měli promluvit památkáři. Vidíte to jako rozumnou cestu?

S řadou památkářů mám kladné zkušenosti, navíc pokud bude objekt památkově chráněný, může část nákladů pokrýt dotace. V případě veřejného majitele jsou dotace vstřícnější, takže spolupráci na rekonstrukci "město a památkáři" vidím jako rozumnou cestu. Když se člověk trochu do místní situace ponoří, obecně mě udivuje, že tato oblast už dávno není alespoň v památkové zóně.

Janderova vila v Ústí nad OrlicíJanderova vila v Ústí nad OrlicíZdroj: Město Ústí nad Orlicí

Stojí za to opuštěné domy zachraňovat za každou cenu?

Zachraňovat každý dům se nedá, město se také musí vyvíjet, vznikat moderní zástavba. Na webu máme na tyto objekty vzpomínku alespoň ve formě karty se stavem "zaniklé". Každopádně jsou objekty, které stojí za to uchovat, vypraví vývoj města, nějakou jeho historii, identitu, která bude zajímat a inspirovat i další generace. Historické foto Janderovy vily.Historické foto Janderovy vily.Zdroj: Prázdné domy

A místo jejich demolice vyvíjet či přizpůsobovat novou výstavbu jiným směrem. Čím více se takových zajímavých objektů zachová, tím i celé město bude zajímavější.

Demolice objektu má ale přispět k dokončení záměru revitalizovat park a prostor u Roškotova divadla…

Vilu ale nenahradí nějaká nová kvalitní moderní architektura, která by byla také lákadlem, ale kruhový objekt toalet.

Dům dětí a mládeže se brzy představí veřejnosti.
Brownfiled v Ústí po Perle konečně ožívá. A co dál? Podívejte se ve vizualizaci

Celou rozepři by mohl vyřešit například odborný posudek, který by zhodnotil skutečný stav objektu. K demolici však taková studie nutná není. „Takové posudky se vytvářejí v případě kulturních památek, to však tato budova není. Město postupovalo zákonným způsobem. Na vilu byl v loňském roce vydán demoliční výměr, proti kterému nikdo nepodal odvolání,“ vysvětlila mediální asistentka města Dana Pokorná.

Kolik odhadujete, že je v Česku podobných případů, jako je Janderova vila? Tedy prázdných, zchátralých domů, které nejsou využívány?

Čistě prázdných objektů je aktuálně v databázi 3639, ale jejich počet je proměnlivý a závislý na tom, jak jsou i jednotlivé karty aktualizovány. Některé objekty už mohly být zbourané, jiné opravené, ale zatím o tom nevíme. Obecně se dá ale říct, že prázdných domů jsou u nás vyšší tisíce.

Co vás fascinuje na opuštěných místech?

Fascinuje nás na nich asi to objevování, jednak kde se nachází, kde jsou jich větší koncentrace. A samozřejmě i objevování jejich příběhu, proč chátrají a jestli se podaří objevit někoho, kdo je zachrání a objeví v nich kolikrát pro sebe i ostatní tu pomyslnou perlu okolí.