Když se na jaře oteplí, žáby a čolci se do rybníků přesouvají za účelem rozmnožování, tahové cesty však vedou přes silnice, na kterých obojživelníci umírali pod koly aut. Šestnáct let proto stavěli členové Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Podorlicko dočasné zábrany a za pomoci dobrovolníků obojživelníky zachycené do sběrných nádob při ranních brigádách přenášeli do bezpečí. Záchrannou misi letos nebylo možné uspořádat.

Přípravy začaly už v lednu, ochránci plánovali, že zábrany postaví ve stejné délce jako loni. „Podle vývoje počasí se měli dočasné zábrany stavět v druhé půlce března. Termín už byl dohodnutý. V tu dobu ale začaly všechny ty zákazy, které z tohoto pohledu znamenaly především nejistotu. A tak jsme se na poslední chvíli rozhodli, že v letošním roce dočasné zábrany stavět nebudeme,“ uvedla Zuzana Kubištová z ČSOP Podorlicko. Do záchranné akce není možné se pustit bez dobrovolníků.

Ochránci přírody neměli jistotu, že když zábrany postaví, bude v jejich silách v souladu se všemi nařízeními reagujícími na sílící epidemii koronaviru přenášení obojživelníků zajistit. Ti jsou nejaktivnější večer, při záchranných transferech je proto třeba každé ráno sběrná místa obejít. Kolem šesté hodiny vyrážela skupinka o počtu čtyř až šesti lidí. „Ve dnech, kdy je obojživelníků málo, by je dokázal jeden člověk posbírat sám. Pokud ale není extrémně nepříznivé počasí, nastane několik dnů, kdy táhne obojživelníků hodně a v těch by byl se sběrem patrně problém,“ dodala Kubištová.

VYŘEŠENA JE JEN ČÁST

Na nejfrekventovanějším úseku v délce zhruba pěti set metrů pomáhají od roku 2018 se záchranným transferem trvalé zábrany, které zainvestoval Pardubický kraj. Obojživelníky navedou k propustkům, kterými bezpečně projdou pod silnicí. Vyřešily však jen zhruba jednu třetinu z úseků, které je potřeba zábranami ošetřit. Ochránci přírody doufají, že se podaří najít peníze na trvalé řešení po celé délce.  Loni byly dočasné zábrany na migrační trase u Přívratu postaveny v půlce března a transfer s asistencí dobrovolníků trval do 30. dubna. „Přenosem se podařilo zachránit 2407 jedinců obojživelníků. Lze předpokládat, že dalších zhruba tisíc obojživelníků využilo k migraci trvalé zábrany,“ informovala Hana Grundová z ČSOP Podorlicko.

Z dat nasbíraných ochránci přírody vyplývá, že většinou přenášeli ropuchu obecnou, pravidelně se vyskytoval i čolek obecný, skokan hnědý, blatnice skvrnitá, čolek velký, čolek horský či skokan zelený. K vzácnějším druhům patřil skokan štíhlý a rosnička zelená.

Co možná nevíte:

Obojživelníci jsou považováni za jednu z nejohroženějších skupin obratlovců.

Ze svých zimovišť se vydávají k vodě, kde se rozmnožují. Na svých cestách častokrát překonávají i nebezpečné úseky silnic. Jarní tah je ze všech typů migrací nejnebezpečnější, často probíhá masově a je omezen na poměrně krátké období počátku jara.

Nejvíce putují do míst množení ropuchy obecné. Ty také na silnicích hynou nejvíce, jsou pomalé a navíc se při osvětlení reflektory aut zastaví a zaujímají výstražný postoj.