To potvrzuje například majitel obchůdku s potravinami v České Třebové Pavel Kalich. „Problém nejsou ani tak supermarkety, ale spíš konkurence u Vietnamců. Pokud se někomu z místních s obchodem nedaří a skončí, pak to hned převezme někdo od nich,” uvedl a dodal, že se tato konkurence nebojí nabídnout placení většího nájmu, aby určitý prostor získala. „Navíc nepotřebují zaměstnance, většinou tam dělá celá rodina.”

Výhodou bývá, pokud si daný maloobchod zakládá na výrobcích z Česka. Kvůli nynější energetické krizi se však i tento krok přestává vyplácet. „Abych mohla odebírat od kvalitnějších dodavatelů, pak musím často brát takové množství, které sotva prodám. Pak se to tedy ani často nevyplácí,” vysvětlila majitelka krámku s barvami v Ústí nad Orlicí Jana Pokorná.

„České výrobky táhnou, ale pokud zákazník uvidí podobný produkt ze zahraničí o pár procent levnější, pak sáhne po něm. Takže je otázka, jakou cestou jít,” zamyslela se Jaromíra Dostálová, která provozuje obchůdek s lahůdkami v Chocni.

Supermarkety nejsou pro všechny zákazníky jedinou volbou. Naopak, mají rádi větší pestrost. „Já radši do malého obchodu. Protože když jdu do těch velkých, pak utrácím za zbytečnosti,” odpověděl se smíchem Martin Novák z Vysokého Mýta.

„Často chodím do supermarketu, ale spíše pro větší nákup. Na tom pak ušetřím. Pro nějakou drobnost si pak skočím jen do krámku vedle,” potvrdil například Pavel Brož z České Třebové.

Lidé omezují spotřebu

Vzhledem k prudkému zvyšování cen dochází podle ekonomů k omezování spotřeby, což se negativně projevuje na tržbách obchodníků. Lidé se ještě více orientují na akční nabídky a často preferují nákupy nejlevnějších variant nabízených produktů.

Na to zkoušejí obchodníci různě reagovat. Josef Netolický z maloobchodu v Letohradu vymýšlí akční slevy. „Dcera mi teď pomáhá také se sociálními sítěmi, občas to pomůže,” popsal své možnosti Netolický.

Podle Romana Mazáka, předsedy Družstva CBA, které spojuje maloobchodní sítě v České republice, je naprosto zásadní cenová politika. „Klíčem k udržení zákazníků je nastavení trvale nízkých cen, které jsou na hodnotě těch akčních u velkých řetězců,” poznamenal s tím, že stále rozhoduje cena u většiny spotřebitelů.

Pokud zaznamenají, že díky nízkým cenám v menší prodejně, která je blíž jejich bydlišti, utratí méně než v supermarketu, nebudou mít důvod se do velkého řetězce vrátit.

Ceny energií jako past

Menší obchodníci z Pardubického kraje však jako velkého nepřítele nevidí supermarkety, ale spíše rostoucí náklady na energie. „To nás ničí,” postěžoval si Jan Vokál, který převzal před lety rodinný obchůdek se smíšeným zbožím ve Vysokém Mýtě. „Lidí sem chodí asi pořád stejně, ale začíná to být na hraně. Už jsem přemýšlel i nad solárními panely, abych si nějak pomohl, ale té byrokracie kolem toho,” uvedl možný způsob reakce na novou situaci.

Problémem energií a možnosti využívání solární energie se už zabývá také Asociace českého tradičního obchodu, která sdružuje přibližně 7000 tisíc nezávislých prodejen. Ta zaslala dopis na zodpovědná ministerstva s výzvou k jednoduššímu postupu v rámci této problematiky.

„Kolega přestěhoval byznys na venkov. Tam není konkurence a navíc může využít dotační program Obchůdek 2021+, takže se mu ve finále vede lépe než nám,” řekl Vladimír Michálek o provozování malého obchodu v Ústí nad Orlicí.

„Je to paradox, ale během covidu se nám vlastně dařilo o něco lépe. Lidi asi měli strach chodit do přeplněných hypermarketů,” zamyslela se Pavlína Němcová z krámku v České Třebové.