Ale o to právě jde. Soběstačnost České republiky v produkci brambor se za poslední roky snížila z obvyklých 80 procent na loňských necelých 65 procent. „Brambory jsou u nás tradiční plodinou, v jejíž produkci můžeme být soběstační," postěžoval si nedávno ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

NA ÚSTUPU

Jenomže v Česku bramborová pole zmizela. Za posledních téměř sto let se jejich rozloha zmenšila ani ne na desetinu a oproti roku 1937, kdy se na území České republiky pěstovalo vůbec nejvíc brambor v historii, klesly plochy zhruba na dvacetinu. Nutno ovšem podotknout, že tento trend není českou specialitou a má svůj důvod.

„Výrazný dlouhodobý pokles výměry brambor, který byl spojený s poklesem jejich produkce, souvisí do značné míry se změnou využití brambor. V důsledku změny technologie krmení hospodářských zvířat, prasat a drůbeže se postupně přestaly pěstovat krmné brambory a byly nahrazeny sójou nebo kukuřicí," vysvětlila statistička Dagmar Lhotská v časopise Statistika a my. Tento trend je přitom patrný v celé Evropě. Ostatně ono není bramborami ani koho krmit. Farmáři třeba chovají stále méně prasat, u nichž se soběstačnost Česka také snížila, což dělá nejen zemědělcům rovněž těžkou hlavu.

Za posledních sto let se také výrazně změnily zemědělské postupy a technologie, které dokážou z mnohem menších polí získat vyšší úrodu. To dokazují čísla hektarových výnosů. Zatímco před druhou světovou válkou zemědělci z jednoho hektaru sklidili v průměru 13 tun brambor, nyní se mohou pochlubit asi 27 tunami z hektaru.

Aby toho nebylo málo, tak se mění i jídelníček českých konzumentů. Už tolik nestojí o to brambory skladovat někde ve sklepě. Raději kupují polotovary nebo menší balení k okamžité spotřebě. Brambor také Češi jedí méně. V 50. letech byla spotřeba asi 130 kilogramů na osobu ročně, nyní jsme na necelé polovině – asi 70 kilogramů za rok.

DOTACE A VÝZKUM

Jenomže brambor se Česko rozhodně nehodlá vzdávat. Vždyť stále patří mezi nejdůležitější potravinu a ministerští úředníci by také rádi v tomto odvětví zvýšili soběstačnost České republiky. „Proto jsme je také zařadili mezi citlivé komodity, na které zemědělcům poskytujeme podporu, letos jde celkem o 135 milionů korun," upřesnil ministr Jurečka.

Jiné peníze pak jdou do výzkumu, během něhož se čeští vědci snaží vypěstovat brambory, které by byly odolnější vůči suchu. To se stalo aktuálním tématem zejména v posledních dvou letech. Třeba loňská produkce brambor se kvůli mimořádnému suchu propadla o 27 procent. Vědci z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod tak společně s dalšími kolegy v dubnu zahájili výzkum, jak odolnější brambory získat. „V první fázi půjde o výběr vhodného genotypu brambor. Budeme testovat, jak je odolný vůči suchu. Potom se budou vyvíjet agrotechnické postupy jejich pěstování, kdy se výrazněji šetří vodou," přiblížil Deníku před zahájením výzkumu ředitel havlíčkobrodského výzkumného ústavu Jaroslav Čepl. Výzkum potrvá tři roky. Třeba poté budou první odolné brambory na světě.

Loni byly malé, letos jsou větší… Jezdí k nám pro ně lidi z Hradecka i Šumperska

Orlickoústecko – Máte jako přílohu rádi brambory maštěné máslem, bramborovou kaši nebo bramborový salát? Vězte, že v obchodech jen těžko narazíte na místní produkci. Jinak je to pouze v případě, že si pro pytel brambor zajedete přímo do bramborárny v regionu. Mezi největší producenty na Orlickoústecku a v blízkém okolí patří ZD Sloupnice a Živa a. s.

„Brambory? Je to minoritní záležitost," shrnuje pěstování brambor v regionu ředitel Okresní agrární komory Ústí nad Orlicí František Smítal. Na Orlickoústecku se brambory pěstují zhruba na 250 až 280 hektarech. Asi devadesát procent z nich jsou brambory konzumní, zbytek jsou brambory krmné nebo takzvané škrobovky.

Doby, kdy se do Klášterce nad Orlicí jezdilo na brambory s nezbytnou výstrojí v podobě holínek, kbelíků a rukavic, jsou ale tatam. I když samosběr tu už nefunguje, i teď je ale místní Živa a.s. prodejem konzumních brambor vyhlášená. „Klientelu máme řadu let víceméně stejnou," říká Josef Pácha, který má ve firmě oblast sadby, skladování a prodeje brambor na starost. Letošní sezona je podle něj o malinko lepší než ta minulá. „Loni bylo brambor málo a byly opravdu malé, letos jsou větší," konstatuje. „Kolik se jich prodalo, to vám ale neřeknu, čísla v hlavě nenosím," dodává prodejce s úsměvem.

KOLIK? TO SE LIŠÍ

Do Klášterce pro brambory nejezdí jen místní, ale i ze širokého okolí – přivítali tady zákazníky z Královéhradecka, ale i z druhé strany, ze Šumperska. „Pamatuji si, že si letos přijeli dokonce z Bruntálu," vyjmenovává Josef Pácha. Objem odvezených brambor se ale liší. „Někdo si přijede pro metrák, někdo pro dva a někdo pro deset," přemýšlí Josef Pácha a pokouší se čísla i zprůměrovat: „Řekl bych, že průměrem je to tak čtyři metráky na zákazníka," říká závěrem.

(miš, jan)