Netopýři však sídlí nejenom na zámcích, ale také v kostelích nebo ve starých školách. Vybírají si stavby, které stojí už dlouho, a mají v nich stále stejné podmínky. Netopýři jsou totiž konzervativní a nesnášejí změny. Také obývají různé štěrbiny skal a dutiny, například ve starých stromech.
„O těchto netopýrech moc nevíme, protože kdo je schopen vlézt do dutiny stromu,“ uvedl Vladimír Lemberk, odborník na netopýry.
Netopýrům se líbí na půdě i ve sklepě
Půdu v doudlebském zámku již po dlouhá léta obývá kolonie netopýrů velkých, což je náš největší netopýří druh. Rozpětí jeho křídel dosahuje až čtyřicet centimetrů. „Jeho četnost tu není velká, v letošním roce bylo napočítáno šedesát exemplářů, a bohužel se jedná o druh kriticky ohrožený. Proto má každý zjištěný výskyt velký význam,“ uvedl Vladimír Lemberk z Východočeského muzea v Pardubicích, který se netopýry zabývá.
Opočenský zámek přes léto okupují rovněž netopýři velcí, kterých je zde asi dvě stě a také asi dvacet netopýrů večerních. Tento počet se však každoročně liší. „V zámku se nachází velký sklepní systém, ve kterém sídlí asi pět druhů netopýrů - vrápenec malý, ten je tam v nejhojnějším počtu asi osmdesáti kusů, dále netopýři černý, ušatý, vodní a dlouhouchý. Celkem jich je asi do sta kusů,“ řekl Lemberk.
Jediná kolonie
V Zámku v Černíkovicích, který je momentálně opuštěný, lze nalézt asi dvě stě až tři sta netopýrů. Jedná se o netopýry velké a také je to jediné místo na Rychnovsku, kde se vyskytuje kolonie netopýrů brvitých čítající asi okolo padesáti jedinců.
Kostelecký zámek hostí “smečku“ přibližně osmdesáti vrápenců malých, která přezimuje ve skleníku se zděnou částí a přes léto opět přebývá na půdě.
Na půdách zámku i jiných však nejsou celoročně. Přebývají zde od května do srpna, přičemž samice v úkrytu půdy rodí svá mláďata. V období mezi listopadem a březnem jsou ve stavu hibernace, kdy jejich teplota je totožná s teplotou v jejich úkrytu, například v jeskyních, štolách, ve sklepeních a oddávají se zimnímu spánku. „Například vrápenec malý přes léto přebývá na půdě a v zimě přezimuje ve sklepě téže budovy, ale třeba netopýři velcí jsou tažným druhem, který přezimuje v Moravském krasu. Jsou schopni uletět dva až tři tisíce kilometrů,“ vysvětlil Lemberk.
Netopýr ve vlasech
Netopýři se lidí nebojí, velice často to však bývá naopak. Obavy však nemají žádné opodstatnění, jsou založeny na pověrách především pak o jejich zaplétání se do vlasů. „Tato pověra vznikla již ve středověku. Pokud vletěl do místnosti netopýr a žena se ho snažila vyhnat koštětem, ztratil schopnost orientace a pak se mohlo stát, že se omylem zapletl do dlouhých vlasů,“ objasňuje Lemberk.
Na půdu zámku se dostane akorát správce a ten, kdo je sčítá. Běžní návštěvníci zámku se k nim nedostanou. Rovněž nemají přístup ani do sklepení. Šance vidět netopýra v zimě je pouze v jeskyních.
DOUDLEBY NAD ORLICÍ
- netopýr velký – 60 exemplářů
OPOČNO
- netopýři velcí, večerní, černí, ušatí, vodní, dlouhouší, vrápenec malý – celkem asi 300 exemplářů
ČERNÍKOVICE
- netopýr velký – až 300 exemplářů, netopýr brvitý – 50 exemplářů
KOSTELEC NAD ORLICÍ
- vrápenec malý – 80 exemplářů