Tento hostinec si v roce 1872 od mlynáře Ptáčka pronajal hostinský Josef Vaigl. O rok později koupil hostinec pan Novohradský z Bošína. Majitelé a nájemci hostince se tu poté rychle střídali (p. Skalický z Kosořína, p. Chládek, p. Klement, p. Janáček) a konečně továrník Antonín Haudek, od něhož objekt v roce 1894 odkoupila místní tělocvičná jednota „Sokol“.

Ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman Chocni představuje 7. díl seriálu Z minulosti choceňských hostinců. Sedmou zastávkou je hostinec V Lázních pod skalami.

Choceňský „Sokol“ původní hostinec přestavěl a měl tu svoji první sokolovnu (zřídil tu tělocvičnu spolu s plovárnou na řece). Zdejší hostinec tělocvičná jednota dále pronajímala – postupně p. Vaiglovi, p. Petříčkovi, p. Ruthovi, p. Klátovi a konečně p. Paďourovi, jehož zeť Jaroslav Dostál koupil „Lázně“, jak se rovněž říkalo zdejšímu pohostinskému objektu. Bylo to v době, kdy zdejší „Sokol“ získal darem od majitele choceňského panství knížete Oldřicha Kinského budovu „Panského domu“ naproti radnici a začalo se se stavbou nové sokolovny.

V dobách před regulací řeky Orlice (proběhla v letech 1928–1931) se při jarních táních stávalo, že voda zaplavila okolí hostince a jediná cesta k hostinci i z něj byla pomocí loďky. Dle dobových historek tu v hostinci v době zvýšené hladiny Orlice někteří štamgasti setrvali i několik dní, než opadla voda. Doma potom měli dobrou výmluvu, proč se v hospodě tak dlouho zdrželi…

Celý seriál o historii choceňských hospod najdete zde

Hostinec „V Lázních“ se zapsal do místní historie i tím, že zde byl večer dne 29. října 1918 vytvořen první choceňský národní výbor ze zástupců místních politických stran pod vedením Maxmiliána Rohleny (poté úspěšný starosta Chocně v období první republiky).

Pohled na bývalý Husův sbor, poté čalounická dílna, březen 1995.Pohled na bývalý Husův sbor, poté čalounická dílna, březen 1995.Zdroj: Orlické muzeum ChoceňDalší zajímavá kapitola tohoto objektu se začal psát v polovině 30. let minulého století, kdy „Lázně“ zakoupila Československá církev husitská a na místě původního hostince vyrostla zajímavá církevní stavba – Husův sbor. V té době oficiálně zvaný „Sbor patriarchy Československé církve husitské Dr. G. A. Procházky“. Tuto funkcionalistickou stavbu navrhl choceňský rodák a známý architekt Čeněk Mužík (1906–1988) a vybudoval ji zdejší stavitel Josef Petříček. Slavnostnímu otevření Husova sboru 4. července 1935 byl přítomen i tehdejší patriarcha Církve československé Gustav Adolf Procházka.

Současná budova už dávno neslouží svému původnímu účelu, byť si ponechala základní rysy funkcionalismu. Ve zrušeném kostele zde po sametové revoluci byla zřízena soukromá živnost.

Mgr. Michal Hofman