Jednalo se dům č. p. 66 na Choceňku. Dříve tu před hostincem stávalo Havlíčkovo náměstí se sochou Karla Havlíčka Borovského (odhalení pomníku se konalo v červenci 1907), které bylo v rámci budování silničního průtahu v 70. letech 20. století zrušeno.

CELÝ SERIÁL O HISTORII CHOCEŇSKÝCH HOSPOD NAJDETE ZDE

Když na počátku 60. let 19. století došlo k vybudování nové textilní továrny v Chocni (přádelnu lnu Baltazara Szabela), znamenalo to konec pro místní tkalcovská řemesla. Bývalý tkadlec Jan Suchánek (1825–1889) si proto založil hostinec pro svoji další obživu. Konkrétně v roce 1865 si Suchánek zažádal o hostinskou koncesi (v minulosti se užíval termín – povolení práva k provozování šenku) u ředitelství knížecího velkostatku v Chocni. Po udělení koncese se s dotyčným sepsala smlouva, kde se zavázal k veškerému odběru panských výrobků – piva i kořalky – výhradně z knížecího pivovaru a pálenky v Chocni. Majitel hostince Suchánek musel zaručit, že takto odebrané nápoje z knížecích výroben bude „ve stejné kvalitě a v pořádné jakosti šenkovati“. Za objednané nápoje měl zaplatit ihned při jejich odebrání a to „v běžné ceně“. Pivo mu bylo přivezeno až do hostince na knížecí útraty. Pivovarský kočí dopravil zboží na kárce či koňským potahem v závislosti na množství odebraných nápojů. Ovšem uložení piva a ledu do sklepa už bylo na náklady majitele hostince. Stejně tak dobré skladovací podmínky či sekání a přivezení ledu si musel zajistit odběratel sám.

Baráčnická slavnost před hostincem, první republika. Zdroj: Orlické muzeum ChoceňBaráčnická slavnost před hostincem, první republika. Zdroj: Orlické muzeum ChoceňZdroj: Orlické muzeum Choceň

Majitel hostince se dále zavazoval, že kdyby i jiné pivo a kořalku, nežli z místního knížecího pivovaru šenkoval, tak by musel zaplatit jako náhradu z každého vědra cizího piva dva zlaté a z každého vědra cizí kořalky čtyři zlaté do knížecího důchodu. Jednalo se o docela drahou „pokutu“, pivovar si tím hlídal svá odbytiště. Dále musel odběratel souhlasit i s namátkovými kontrolami a volným přístupem do svého sklepa, který mohl kdykoliv zkontrolovat úředník knížecího ředitelství.

Od roku 1884 měl místní hostinec pronajatý František Sokol. Máme informaci, že knížecí pivovar v Chocni dodal za rok 1888 do hostince „Na Kopečku“ pivo o celkovém objemu 133 hektolitrů. Po smrti Jana Suchánka v roce 1889 vedl hostinec jeho syn a řezník Antonín Suchánek (1858–1910). Po smrti Antonína provozovala hostinec vdova Marie Suchánková a po její smrti zeť Jaroslav Dostál, který byl vyučeným řezníkem a uzenářem. Vedle hostince si nechal vybudovat novou provozovnu a obchod s lahůdkami.

Ve dvacátých letech 20. století hostinec Jaroslava Dostála nabízel vedle výčepu piva i široký výběr vín a likérů a domácí obědy a večeře. Za pana Dostála zde sídlila i rychta „Vlastenecko-dobročinné obce baráčnické na Choceňku“, která byla založena v roce 1925.

Jako zajímavost k tomuto místo uvádím, že bylo rodištěm předního kartografa rakouského mocnářství – Jana Václava Suchánka (1856-1916), který vytvořil řadu významných map. Jednalo se o nejstaršího syna tkalce a zakladatele hostince Jana Suchánka.

Bývalý hostinec „Na Kopečku“ byl zbořen v rámci asanace Chocně, při budování průtahu přes Choceněk na konci 70. let minulého století.

Mgr. Michal Hofman