Hostinec v samém centru Chocně, v ulici Na Záměstí čp. 146, naproti kostelu sv. Františka Serafínského. Dle V. Tomka se jednalo původně o „…malebný domek, zvláště dokud jeho okno ve štítě bylo opatřeno skleněnými kotoučky v olovu a nad vchodem ježil se chrlič ze železa tepaný, v majetku kostelníka Černušáka…“ Domek nejprve sloužil jako řeznictví. Jako první tu začal prodával víno řezník Švarc a pozdější majitel – řezník František Klobása tu zařídil od 60. let 19. století hospůdku, kde se čepovalo choceňské pivo z knížecího pivovaru. Po jeho smrti byl hostinec dále pronajímán, až jeho zeť František Příhoda převzal hostinskou činnost. V roce 1892 mu v hostinci zřídil hodinář Houdek elektrické osvětlení. Na jaře 1895 došlo přestavbě starého hostince dle plánů stavitele Josefa Kosiny. Cihly, dlažbu a kachlová kamna zakoupil hostinský Příhoda z knížecí cihelny Kinských na Vrchovině, falcové tašky a prejzy na novou střechu zase z cihelny JUC Josefa Tomáška ve Vysokém Mýtě.

V opraveném hostinci se začalo čepovat pivo opět od září 1895. Hostinský Příhoda dovybavil hostinec i hracím strojem, který hrál místním štamgastům až dvacet různých melodií (zakoupen od Ignáce Kobsy z Lanškrouna). Hodinář Augustin Paukert z Chocně mu zhotovil dvoje kulaté hodiny do hostinských místností. Klempíř Zamastil z Vysokého Mýta udělal vkusnou venkovní ceduli s nápisem „HOSTINEC“ (tato cedule je dobře vidět na dobové fotce z roku 1917)

V roce 1904 se u hostince postavila i nová lednice na chlazení piva (6 metrů vysoká a 4 metry dlouhá) s kapacitou na 25 velkých vozů přírodního ledu (1 vůz cca 30 metrických centů ledu).

Od roku 1905 vykonával František Příhoda funkci starosty zdejšího společenstva živností hostinských a výčepníků.

V období první světové války, kdy se nedostávalo základních surovin a klesla výroba, se s nedostatkem piva potýkaly všechny choceňské hostince. O tom, jaká byla nouze o pivo svědčí informace, že „U Příhodů“ dostaly od zdejšího pivovaru na celý měsíc listopad 1916 pouze tři hektolitry piva! Přitom dříve tento hostinec odebíral velké objemy zdejšího zlatavého moku.

Po Františkovi Příhodovi (narozen 1858) provozoval hostinec jeho syn Josef. V srpnu 1924 prodali Příhodovi hostinec čp. 146 Josefovi a Marii Kyšperkovým. Celý hostinec a kompletní zařízení v lokálech, ve výčepu a ve sklepě, včetně zásob piva, vína, likérů a minerální vody, včetně hostinské koncese byl oceněn na 170 000,- Kč. Za Kyšperků byla v hostinci zřízena i ubytovací stanice Klubu československých turistů. V období první republiky tu čepoval vedle choceňského světlého piva i speciál – choceňský tmavý granát a dále plzeňský prazdroj. Podnik se chlubil pravými přírodní víny, útulnými hostinskými pokoji a výbornou domácí kuchyní.

V 50. letech 20. století byl vedoucím Restaurace „U Kyšperků“ pan Bednář. V hostinci byla vyhrazena samostatná místnost, kde byly umístěny tři kulečníkové stoly. Konaly se tu i závody s kulečníkáři z jiných měst jako Litomyšl, Pardubice či Hradec Králové.

Dnes bychom tento hostinec hledali marně. V rámci zlepšení průjezdnosti Chocní byla část budov na severní strany náměstí včetně hostince zbourána v 80. letech minulého století.

Mgr. Michal Hofman