„Choceňská železniční výtopna byla Ministerstvem kultury prohlášena za kulturní památku, dotčené rozhodnutí však z důvodu obdrženého rozkladu ze strany účastníka řízení nenabylo právní moci a toto prvoinstanční rozhodnutí o prohlášení je tedy nepravomocné,“ uvedla Petra Hrušová z tiskového oddělení kabinetu Ministra kultury.

Rozklad ministerstvo obdrželo od Českých drah. „Rozklad proti rozhodnutí bude aktuálně postoupen k posouzení Rozkladové komisi ministra kultury, která následně doporučí, zda bude napadené rozhodnutí potvrzeno a věc se stane pravomocně kulturní památkou, nebo jestli bude zrušeno a věc bude vrácena k dalšímu posuzování, případně že bude zrušeno a věc se kulturní památkou nestane,“ dodala Hrušová. Výsledek druhoinstančního rozhodnutí podle ní nyní nelze předjímat.

Výtopna měla jít k zemi kvůli plánované stavbě silničního nadjezdu. Podle železničních nadšenců, kteří by chtěli budovu zachránit a vybudovat v ní muzeum, je doslova za minutu dvanáct. Objekt už léta není udržován, stává se útočištěm bezdomovců, cílem zlodějů a vandalů. Z půdních prostor mizí cihly, nebýt všímavosti lidí, kovová vrata mohla skončit ve šrotu.

„Čím déle se o tom bude jen mluvit a ne dělat, tím hůř bude, za pár let to bude ještě větší brownfield (nevyužívaná, zanedbaná nemovitost, pozn. red.), než je,“ podotkl Milan Kokstein za železniční nadšence z Muzea technických zajímavostí Choceň.

Pro záchranu budovy hovoří podle fandů železnice více důvodů: památkáři potvrdili, že je unikátní a jediná svého druhu v republice, Choceň je významným železničním uzlem, ruku k dílu jsou ochotné přiložit i železniční spolky. „Pojďme zabránit dalšímu chátrání objektu,“ vyzvali.

Výtopna v Chocni v roce 1889.Foto: archivZdroj: Deník / Dana Pokorná

Z historie výtopny


Vznik výtopny jako zázemí pro lokomotivy začíná výstavbou trati Choceň – Broumov společností StEG (Společnost státní dráhy), která trať i výtopnu vybudovala. Provoz začal 26. července 1875.

Původně měla výtopna 8 stání pro lokomotivy. Roku 1882 byla otevřena trať Choceň – Litomyšl a počet stání byl následně rozšířen na 10. Místní stroje zajišťovaly vozbu do Litomyšle, částečně do Týniště atd., a místní posun. Dále byla výtopna významná pro obraty lokomotiv z jiných výtopen, které zde končily jízdu a po doplnění zásob uhlí a vody pokračovaly zpět, včetně postrkových lokomotiv používaných v Zámrsku a Ústí nad Orlicí.

V letech 1908-9 proběhlo zestátnění společnosti StEG. V 30. letech i zde započal provoz motorových vozů, které měly svoji dřevěnou remízu používanou i jako opravna vozů.

Význam výtopny stoupl v letech 1939-1945 vzhledem k obsazení pohraničí a změnou vozby vlaků v jiných trasách. Na konci války byla v květnu 1945 budova poničena výbuchem vlaku s municí stojícího opodál, ale byla opravena a dále sloužila opět místním výkonům a obratům lokomotiv jiných výtopen.

V 60. letech nastoupila motorizace provozu a ústup parních lokomotiv. Ke kruhové remíze byla přistavěna nová část se sociálním zázemím pro zaměstnance a dílenské prostory.

Po r. 1989 postupně poklesla významně nákladní doprava a tím i množství potřebného posunu a potřeba lokomotiv a personálu. Kromě obsluhy trati do Litomyšle tak klesalo využití výtopny, nyní již lokomotivního depa jako strojové stanice podřízené depu Česká Třebová. Postupně odešly známé staré řady motorových lokomotiv 725 a 720 a ještě na sklonku 90. let byly nahrazeny novou řadou 714.

Vzhledem k další vlně úspor v provozu a prodlužování tras vlaků už bylo depo v Chocni využíváno pouze k zbrojení nafty a odstavování lokomotiv a motorových vozů. Nakonec v novém miléniu zůstala jen čerpací stanice nafty, jejíž provoz již byl před několika lety též ukončen a nezajištěné nehlídané prostory se postupně staly cílem zlodějů, vandalů a sprejerů.