Kruhová výtopna v Chocni je unikátní a jediná svého druhu v České republice. Památkáři z Pardubic doporučili, aby se stala kulturní památkou. Jednání vypadají nadějně.

Výtopna pochází z 19. století a svoji úlohu plnila až do roku 2010. Od té doby chátrá, občas se na ní podepíší vandalové…

O budovu má zájem Klub přátel kolejových vozidel z Brna, který zde chce zřídit ojedinělou železniční expozici. Jednání budou o to složitější, že pozemky pod budovami patří Správě železniční dopravní cesty a objekty Českým drahám. Vše by mohlo ulehčit právě vyhlášení výtopny kulturní památkou.

Demolice zažehnána

„Prohlášení výtopny již doporučila komise z Národního památkového ústavu v Pardubicích, což je první nutný krok,“ uvádí pardubická památkářka Eliška Racková. Ministerstvo kultury v nejbližších dnech zahájí řízení o prohlášení za kulturní památku a výtopna tím získá dočasnou památkovou ochranu do doby, než bude o prohlášení rozhodnuto. Vlastní řízení potrvá několik měsíců.

Výtopně hrozila i demolice, to je ale nyní zažehnané. V jejím místě totiž měl být silniční nadjezd, který nahradí současný přejezd. Pro něj teď Choceň hledá jiné místo.

Nadšenci z Klubu přátel kolejových vozidel z Brna, kteří o odkup výtopny usilují, si objekt vyhlédli před sedmi lety a přesně se hodí pro jejich železniční muzeum. „Chceme výtopnu koupit. Nemáme odhad a dodnes nám nikdo neřekl, kolik by objekt měl stát. Pokud vymyslí odpovídající cenu a budeme na to mít, jdeme do toho. Jednání nesmí být moc dlouhá, aby nám to zatím nespadlo. Plány jsme neopustili,“ říká Jiří Kotas z Klubu přátel kolejových vozidel z Brna.

„Nebudu ale slibovat, že do roka a do dne tam bude všechno v cajku, to bude běh na delší trať,“ dodává Jiří Kotas. Má už připravený plán prací. „Objekt se musí zabezpečit, udělat oplocení,“ upřesňuje.

Žádné sliby

Nápad nadšenců se zamlouvá i památkářům. „Status kulturní památky znamená určitá omezení, co se týče využití stavby a úprav. S případným zřízením a provozováním muzea jsou však pravidla dobře slučitelná,“ podotýká památkářka Eliška Racková.

Provoz ve výtopně skončil před osmi lety a od té doby se na ní neprováděly žádné opravy ani údržba. „Stavba je poškozená a opravy dají hodně práce, ale není to ruina a neztratila svou hodnotu. „S trochou nadsázky stačí opravit škody po vandalech a protékající střechu a výtopna bude ideálním muzejním exponátem,“ uzavírá Eliška Racková z Národního památkového ústavu Pardubice.

Čím je výtopna v Chocni unikátní?
Choceňská výtopna reprezentuje období 60. a 70. let 19. století, kdy již byly dokončeny páteřní železniční tahy a na ně se napojovaly regionální a lokální dráhy budované často soukromými společnostmi, které udávaly styl železničních staveb. Společnost státní dráhy, jež trať budovala, byla součástí francouzského konsorcia a pro společnost jako konzultant pracoval železniční inženýr Camille Polonceau, považovaný za vynálezce kruhové výtopny. Přes architekturu Společnosti státní dráhy do Čech přišly inovativní konstrukce - nad částí choceňské výtopny se zachoval krov Polonceauovy soustavy, efektivní konstrukce z dřevných trámů a ocelových táhel. Projekty objektů navrhovali inženýři Carl Ruppert a architekt Carl Schumann. Pro stavby je typická kombinace omítky a režných cihel a kruhové okno ve štítě. Ve své éře je choceňská výtopna jedinečná - jiná kruhová výtopna Společnosti státní dráhy z tohoto období se nezachovala.