„Klobouk nemáme, smekáme alespoň přilbu,“ ocenili bezprostředně po nehodě pohotovou reakci Jiřího Netušila zasahující hasiči. Teď se k nim přidal i majitel rodinného pivovaru Stanislav Bernard s cenou fair play, kterou uděluje za příkladné a obdivuhodné činy a lidem, jež mohou být vzorem ostatním. „Sympaťák, ale také hrdina. Jeho odvážný čin zasluhuje poděkování,“ konstatoval Stanislav Bernard poté, co horskému průvodci věnoval pivo na rok zdarma.

Darovaná piva rozdá

Bernardův velkorysý dar Jiřího Netušila potěšil, i když pivo nepije. „Já mám kamarády, já ho rozdám,“ usmívá se. Nehoda se stala u Nepomuk na Lanškrounsku, havarované auto se skutálelo ze stráně, zůstalo na střeše a začalo hořet. Řidič zůstal uvnitř. „Jel proti mně, periferně jsem si všiml, že se smýká v zatáčce a bylo mi jasné, že ji nemohl projet. Zastavil jsem, auto otočil a taky že ano. Auto leželo na střeše v křovinách a už hořel motor,“ popisuje Jiří Netušil dramatické okamžiky. Nezaváhal a zraněného vytáhl z vozidla. „Byly tu nálety, nízké stromečky a keře, které silničáři posekali. Po těch pahýlkách nešel ten člověk táhnout, když to nebylo po holé zemi. Přiběhl však ještě jeden člověk, který si všiml ohně, zastavil, seběhl dolů a pomohl mi ho vytáhnout nahoru. Mezitím to auto bouchlo,“ popisuje nehodu.

Když ne my, kdo jiný?

Neměla šťastný konec. Řidič z havarovaného vozu, který měl onkologické onemocnění, nakonec v nemocnici zemřel. „Bohužel, konec je smutný,“ mrzí Jiřího Netušila. Pomoc druhým je přirozenou součástí jeho samotného. Nemá nad čím přemýšlet. „Na přednáškách jsme říkávali když ne teď a ne vy, tak kdo jiný. Vždycky je lepší udělat něco, než vůbec nic,“ podotýká Jiří Netušil, jehož svědomí by neuneslo, že by jen projel kolem a nic nepodnikl. Mělo by být normální, že řidiči u nehody zastaví a snaží se pomoct, ale není. "Mával jsem na tři auta, aby zastavila a viděl jsem i zdvižený prostředníček. Taková je doba, bohužel,“ podotýká Jiří Netušil. Sám sice celý život lidi na horách zachraňoval, ale k práci hasičů má ohňovém zážitku velký respekt. „Je u toho moc teplo. Klobouk dolů před hasiči,“ vrací poklonu.

Minirozhovor s majitelem pivovaru Stanislavem Bernardem o cenách Bernard..

Stanislav Bernard ve svém pivovaru. Zdroj: Deník / Miroslav RendlProč jste se před lety rozhodl tuto cenu udělovat?
Cenu udělujeme už poměrně mnoho let. Zkraje směřovala spíše někam k fair play chování ve sportu, já jsem však zároveň cítil, že mezi lidmi je spousta lidskosti a nezištné pomoci, když je potřeba. Nemluvím o masmédiích, ale mluvím o normálním životě a cítil jsem, že lidí, kteří jsou ochotni pomoct, někoho zachránit, je hodně a to byl důvod, proč jsme tu cenu začali udělovat. Pan Jiří Netušil je další příklad, za ty roky je jich už spousta. Hlavně mě těší, že když je zveřejníme, lidé reagují stylem „dobrých zpráv není nikdy dost“, protože neustále jsme zavalováni z médii negativitou.

K příkladnému činu došlo v tomto případě v dopravě, jak vnímáte situaci na našich silnicích? Není problém přílišná agresivita řidičů?
Pokud bych měl říct, jak vnímám Čechy jako řidiče, tak za poslední léta už lépe. Za volantem jsem dlouhé roky, od těch devadesátých let, kdy moje první silnější auto znamenalo, že jsem byl nejrychlejší na cestě. Dnes mé silné auto neznamená vůbec nic, už ho mají všichni. Vnímám, že se lidé naučili lépe řídit než dříve, už není takových školáckých chyb. Ale když se ptáte na tu agresivitu, ta souvisí spíš než s řízením s dobou. A tím, že se všichni někam ženou, jak veverky v bubnu, nikdo neví, proč a kam se pořádně žene a i kdyby se tam nakonec dohnal a přitekly mu nějaké peníze nebo úspěch, zase zjistí, že to nebyl ten správný cíl a musí se hnát někam jinam. Agresivitu u šoférů vnímám spíše ukotvenou v době, která se ztratila v konzumu, nakupování, pseudocílech. Naopak nám obrovsky chybí společné hodnoty, vztah k přírodě, spiritualita a podobně.

Pokud by někdo znal ze svého okolí příběh, který se zaslouží cenu, může vás kontaktovat?
Stoprocentně, kontakt je uveden na našich webových stránkách. Jsme rádi za takové příběhy. Nás to sice „stojí“ pivo na rok zdarma, ale to nejsou tak velké peníze. Tomu člověku uděláme radost a hlavně jde o to, že se tím určitým způsobem šíří mezi lidmi příklady obyčejné lidskosti.