Obnova křížové cesty začala v roce 2010, tehdy byly při malování kostela obrazy sejmuty a následně podrobeny rentgenologickému průzkumu, který zjistil rozsah poškození. Na výstavě můžete vidět tři zrestaurovaná plátna, ostatní jsou zajištěna tak, že nepodléhají další zkáze.
Orlická Křížová cesta je dílem rodáka ze Dvora Králové Johanna Wenzela Bergla (1718 – 1789), jde o zcela unikátní dílo v kontextu celé středoevropské malby, jak řekli na komentované prohlídce restaurátoři, ak. mal. Šárka a Petr Bergerovi. Bergl namaloval pro východní Čechy ještě dvě křížové cesty – do Opočna a Dvora Králové. Ta orlická je podle restaurátorů nejpropracovanější.
Východočeské barokní křížové cesty se díky svému nebývale četnému zastoupení staly v kontextu vnímání barokní umělecké produkce určitým fenoménem. Jejich ztvárnění se obecně vyznačuje dramatičností, značnou emocionalitou a výpravností. Berglovým křížovým cestám mezi nimi náleží nejpřednější místo.

Obrazy Křížové cesty z kostela v Letohradu-Orlici.

Slouží k zamyšlení

O účelu a smyslu zhotovování křížových cest říká letohradský farář Václav Vacek: „Křížová cesta je souborem čtrnácti zastavení od odsouzení Ježíše až po jeho ukřižování a pochování. Naši předkové byli moudří a přemýšliví. Trápila je nespravedlnost. Ptali se, kde se bere zlo a co se s tím dá dělat. Celý příběh člověka je doprovázen násilím a Ježíšův příběh zrovna tak. Naši předkové stavěli křížové cesty venku na kopcích, celý ten příběh si procházeli a něco to s nimi udělalo. V baroku se začaly křížové cesty dávat do kostelů, což působí dost drasticky. Smysl ale zůstal zachován – křížové cesty a Ježíšův příběh slouží k přemýšlení nad vlastními postoji k životu, ke spravedlnosti, cti a podobně." Na Orlici se Berglova Křížová cesta dostala v r. 1759 a z valné části byla její cena 2.000 zl. zaplacena kyšperským mlynářem Antonem Ledrem. Dá se ale předpokládat, že nějaké výtvarné školení se mu dostalo už v Čechách. Ve Vídni zůstal a proslul zde jako významný freskař u císařského dvora s řadou velkých zakázek (nástěnné malby ve vídeňském Hofburgu nebo Schönbrunnu, kláštera v Melku atd.). Jeho tři křížové cesty ve východních Čechách ale ukazují na jeho pevné pouto k rodnému kraji.

Unikátnost malby

A proč jsou z obrazů nadšeni nejen restaurátoři Bergerovi, ale celá odborná veřejnost? „Nejvýznamnějším rysem těchto obrazů je postup. Bergl jako freskař použil stejný postup na plátně jako při malbě na zdi," říká Šárka Bergerová a pokračuje: „Fresková malba je nejtěžší technikou, protože malíři neumožňuje opravy, chyby, změny kompozice. Freskaři museli být výborní kreslíři a excelentní koloristé. Máme spoustu známých freskařů, kteří malovali závěsné obrazy, ale ti přistupovali k malbě na plátno jinak než k malbě na zeď. Bergl ovšem používal na oba povrchy stejný přístup, projevuje se to například bravurní kresbou nebo jednoduše nanášenou barevnou vrstvou. On musel mít od začátku jasno, co kde bude, maloval velice rychle a promyšleně, používal zářivé barvy. S podobným způsobem zpracování jsme se nesetkali. K unikátnosti malby patří nadsázka – detaily některých obličejů jsou vyloženě moderním uměním, to už není baroko. Nad některými detaily zůstává rozum stát. Obrazy v sobě mají velkou expresivitu – to mají jistě i jiní autoři – ale Bergl v nich má navíc zkratku, nadsázku až karikaturnost. A právě to činí z celého souboru mimořádné nadčasové dílo přečnívající všechny jeho umělecké vrstevníky," uzavírá restaurátorka.
Iva Marková

Letohrad, výstavní prostory v přízemí zámku
Výstavu „Příběh obrazů – cesta záchrany" je možné navštívit do 15. června.
Otevřeno je: neděle až pátek od 14 do 18 hodin, v sobotu od 9 do 18 hodin.

Obrazy Křížové cesty z kostela v Letohradu-Orlici.