Nejsou to právě optimistická čísla. Pokud nezačnou Východočešky rodit více dětí (a nic tomu nenasvědčuje) a budou se nám nadále vyhýbat i migranti, přijde Pardubický kraj do roku 2050 o 30 tisíc obyvatel.

Stárnutí a vymírání se týká celého Česka, Pardubický kraj je na tom přitom ještě relativně dobře. Podle analýzy statistiků by celé Česko v roce 2100 mohlo mít při zachování současných trendů porodnosti a migrace ze zahraničí jen kolem 7,5 milionu obyvatel.

Je to ovšem problém, zvláště ekonomický. Už nyní se ve firmách nedostává kvalifikovaných dělníků či řidičů; Čechům se nechce manuálně dělat. Pracovní síle ze zahraničí se však zuby nehty bráníme, a nedostatek pracovníků tak brzdí hospodářský růst.

„Na konci roku 2017 jsme měli od zaměstnavatelů požadavek na zaplnění 20 tisíc volných míst. Řada zaměstnavatelů by přivítala příchod kvalifikovaných zahraničních zaměstnanců, zatím některé firmy využívají cizince aspoň na krátkodobé brigády,“ řekl šéf pardubického krajského úřadu práce Petr Klimpl.

Bude navíc přibývat důchodců, kteří ekonomiku už vůbec nepodrží. „Do poloviny století by se měl podíl lidí ve věku 65 a více let v Pardubickém kraji zvýšit ze současných 17 na 31 procent. Na sto dětí by tak mělo v roce 2050 v kraji připadat již 237 seniorů, přičemž v současnosti je to 123 osob,“ uvedla Hedvika Fialová z pardubické pobočky Českého statistického úřadu.

Ilustrační foto
Dvanáctitisícová penze? „Žádný zázrak, ale vyžít se dá," říká žena

I vypočítaný celokrajský pokles o 30 tisíc obyvatel přitom vychází z toho, že počet migrantů přece jen bude pomalu růst. Bez cizinců by se náš kraj, stejně jako celé Česko, vylidňoval ještě rychleji.

Pouze „multikulturní“ Praha a vlastně celé střední Čechy budou jedinými českými regiony, kde počet obyvatel do roku 2050 vzroste, a to kromě migrantů i kvůli stěhování z jiných českých krajů včetně našeho.

V Pardubickém kraji žilo na konci roku 2016 přes 13 tisíc cizinců, tedy necelá tři procenta obyvatel. Většinu z nich představují Slováci, Ukrajinci a Vietnamci.

V celém Česku je podíl cizinců zhruba 4,5 %. Jsme tak země s jedním nejnižších podílů národnostních menšin v Evropě, zároveň však Češi k případné migraci zaujímají paradoxně naopak jeden z nejnegativnějších postojů na kontinentu. Důvodem je iracionální, ale hluboce zakořeněný strach z neznámého.

V zemích, kde je podíl národnostních menšin mnohem vyšší, je veřejnost přijímá mnohem smířlivěji (např. ve Francii, Velké Británii, Německu).

K příkladům větší tolerance k cizincům ale nemusíme chodit tak daleko. Týká se to právě i velkých měst v Česku, kde je migrantů nejvíc.