Ovšem pořád lepší, než chlad a déšť – na tom se asi shodli všichni, kdo se v sobotu sešli v areálu u Dolního rybníka na Presích k dalšímu pokračování oblíbeného sportovně-recesního klání.

Zkušený tým organizátorů sdružený kolem emeritního  starosty Přívratu Miroslava Veselého odvedl logisticky dokonalou práci, sedmadvaceti smíšeným pětičlenným týmům, které se postavily na start her, nechybělo nic.   Disciplíny, jež Přívratští připravili, byly originální a přinesly hrám, které mají více než dvacetiletou tradici a pořádají se v létě i v zimě, příslovečný nový svěží vítr. „Opravdu jsme se snažili  vymyslet nové soutěže. Inspirovali jsme se při tom různě, něco jsme našli na internetu, poučili jsme se i jinde, vzpomněli jsme si kupříkladu na oblíbenou dětskou hru ´kloboučku  hop´ a udělali jsme ji ve velkém. Vymýšlet nové disciplíny není jednoduché, zvlášť když Hry bez katastru nepořádáme poprvé. Ale myslím si, že ty letošní jsou povedené a že se soutěžící baví, což je nejdůležitější," svěřil se Miroslav Veselý.
V Přívratu umí už tradičně zajistit i počasí, na které pravidelně s předstihem připíjejí. „Je pravda, že my před akcemi pijeme na počasí, to se o nás ví. Ale tak strašně, aby bylo takové příšerné vedro, jako je dnes, jsme tedy zase nechlastali," dodal se smíchem.

Na startu snad ani nemohlo chybět družstvo Dolní Dobrouče. Dobrouč je považována téměř za „mekku" her, někteří Dobroučští byli společně s  „generálním ředitelem her" Tomášem Stejskalem u jejich vzniku. Družstvo Dolní Dobrouče má také možná jako jediné ze všech, která kdy na hrách startovala, stoprocentní účast. Ať v létě, nebo v zimě – Dobrouč nikdy nechyběla.  V historických tabulkách her pak má skvělou bilanci, je  nejlepší. Také na Presích patřila k favoritům.

Dobroučský veterán chyběl jen pětkrát

Veteránem dobroučského družstva je Michal Krejčí. Jak prozradil,  v pětičlenném týmu své obce chyběl snad jen pětkrát. „Trochu jsme to počítali, takže mám opravdu asi osmatřicet startů. Pokud jsem chyběl, byla to nemoc nebo nějaké jiné povinnosti. Ale jsem rád, že jsem tady a že to zvládám," prohlásil sympatický muž, který je mj. známý i tím, že je šéfem dobroučské skupiny historického šermu Lucrezia.   „Dnes asi vyhraje každý, kdo přežije to hrozné vedro. Pamatuju dost, spíš obrácený extrém, že pršelo  a byla zima a třeba soutěže v rybníku byly příjemné, protože ve vodě bylo tepleji než na břehu. Tohle je opravdu hodně, všem to dává zabrat. Soutěží se na slunci, všichni ze sebe vydávají maximum. Pak honem alespoň na chvíli do stínu a hlavně pít, udržovat pitný režim," dodal.
Do her nastupovalo družstvo Dolní Dobrouče s cílem postoupit ze základní části, jež představovala pět disciplín, do finále mezi dvanáct nejlepších, které čekaly tři rozhodující soutěže. „To se povedlo, postupujeme dokonce z prvního místa.  Mám dobrý tým, jsou to prostě dříči. Na finále se těšíme, zvlášť pak na tradiční ´žrací´ disciplínu," komentoval výkon svého družstva. Kladně také hodnotil disciplíny, které organizátoři připravili. „Jsou originální, ne až tak fyzicky náročné, o to víc ale vyžadují šikovnost. To se nám líbí a vlastně i hodí, protože šikovné lidi v družstvu máme," prohlásil.
Dobré zázemí i disciplíny a dostatek fanoušků si pochvaloval kapitán domácího družstva Přívratu Michal Štosek. Osvědčená sestava Přívratských musela podle jeho slov  udělat před začátkem her „korekci". „Většinou máme každý půlrok stejný tým, tentokrát se nám ale před hrami jedna členka zranila, takže jsme ji museli narychlo nahradit. Naštěstí je ale dost Přívraťáků, kteří jsou do podobných akcí zapálení, a tak se nám to podařilo."A jak viděl výkon Přívratských? „Většinou máme lenivé rozjezdy, vypadá to, že ani nepostoupíme, ale jak nás to chytne, rozjedeme se a zpravidla postoupíme. Samozřejmě doufáme, že se dostaneme na bednu," řekl Orlickému deníku poté, co jeho družstvo opravdu do finále postoupilo.

„Zlato" nakonec braly Březiny

Poslední tři disciplíny byly už vskutku na ostří nože, šlo prostě o všechno, o každou vteřinku a bod. A Dolní Dobrouč i Přívrat se nakonec opravdu na bednu dostaly. Rybník jim ale u Dolního rybníka „vypálila" smíšená pětice z Březin na Svitavsku.  „Stříbro" brala Dolní Dobrouč, z „bronzu" se radovali i k velké radosti Miroslava Veselého domácí.
Třiačtyřicáté Hry bez katastru už patří minulosti. Všichni, kdo v nich startovali, si je určitě užili. A hlavně dokázali, že i v dnešní poněkud vykloubené době je stále ještě dost těch, kteří se chtějí bavit, milují srandu a recesi a chtějí se stále scházet. A to není rozhodně málo. (ký, daf)