Informaci o polských záměrech v minulých dnech přinesl server Zdopravy.cz. Zatímco informace rezonovala nejen médii a znervóznila občany přilehlých obcí, ministerstvo dopravy nemá prý o chystaném úseku žádné zprávy a o nově vybudované části dálnice neví. Krajští politici přitom už minulý týden uvedli, že česká strana musí reagovat. Chtějí prý i iniciovat jednání. Podle poslance Martina Kolovratníka ministerstvo dopravy v minulosti trvalo na tom, že intenzita dopravy v okolí obcí Králíky, Dolní Lipka a Červená Voda je malá a debata nad obchvatem není nutná. Plány Poláků však podle něj situaci na české straně zásadně mění.

Deník se proto obrátil na ministerstvo dopravy s prosbou o reakci na plány polské strany. To však reagovalo poněkud překvapivě. „Vámi uváděnou informaci nemáme a ani jsme ji nedohledali v polských veřejných zdrojích,“ odpověděl mluvčí úřadu František Jemelka.

O kauze jsme informovali zde: 

České ministerstvo počítá stále se scénářem, že polská S8 skončí v Kladsku. K dostavění na toto místo zbývá zhruba 81 kilometrů, které chtějí Poláci dokončit v rozmezí let 2028 až 2030. I to je podle Jemelky dost ambiciózní plán.

Ve starších plánech ŘSD je pouze uvažovaná dvouproudá přeložka I/43 od dálnice D35 u Moravské Třebové do Dolní Lipky, není ale vůbec v prioritách výstavby a není jasná ani přesná trasa, je více variant. Více najdete v přiložených pláncích. 

close Uvažované trasy dvouproudé přeložky I/43 z Lanškrouna do Dolní Lipky info Zdroj: ŘSD zoom_in Uvažované trasy dvouproudé přeložky I/43 z Lanškrouna do Dolní Lipky

O výrazném navýšení peněz do infrastruktury přitom polská vláda informovala už 9. srpna. „O silnici S8 jsme mluvili mnohokrát, ale od včerejška hovoříme o rychlostní silnici, která se dostane nejen do Kladska, ale až do Boboszówa. Rozsah prací byl prodloužen o dalších 45 kilometrů a byly přiděleny další dvě miliardy zlotých na realizaci tohoto úseku,“ řekl poslanec Marcin Gwóźdź na tiskové konferenci Dolnoslezského vojvodství.

A informace o výrazném navýšení investic do silnic umístila polská vláda i na své webové stránky. O tom, že vše je pouze ve stadiu příprav ale svědčí skutečnost, že interaktivní mapa rozestavěných dálničních úseků pokračování k česko-polské hranici ještě nezobrazuje.

A s přivedením dálnice až ke Králíkům nepočítá ani české strana. „Ministerstvo dopravy tedy nebylo dosud ze strany polských kolegů seznámeno s žádnými detailními aspekty záměru prodloužit rychlostní komunikaci ve čtyřpruhovém uspořádání až na státní hranici v Boboszowě,“ uvedl mluvčí Jemelka. O plány polských sousedů se prý ale do budoucna ministerstvo zajímat bude.

Podle Jemelky tak stále platí, že potenciální silnice I/43 v úseku Mladějov – Lanškroun – Štíty – Červená Voda – Dolní Lipka je zanesena v Zásadách územního rozvoje. „Ve sledovaném úseku až na hraniční přechod Dolní Lipka je jen velmi nízká dopravní zátěž, která nezdůvodňuje ani přeložku I. třídy, natož existenci dálnice,“ dodal Jemelka.

close Uvažované trasy dvouproudé přeložky I/43 z Mladějova do Lanškrouna info Zdroj: ŘSD zoom_in Uvažované trasy dvouproudé přeložky I/43 z Mladějova do Lanškrouna

Tento argument potvrzuje poslední sčítání dopravy z roku 2016. To je v režii Ředitelství silnic a dálnic a dokazuje, že úsekem projede denně kolem čtyř tisíc aut. Nejhustší provoz je mezi Lipkou a Králíky – kolem pěti tisíc, nejslabší pak mezi Lanškrounem a Štíty – kolem tří tisíc. Například po státovce I/35 přes Vysoké Mýto a Litomyšl jezdí denně téměř 20 tisíc aut, dvakrát vytíženější než I/43 je i státovka I/14 přes Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí a Českou Třebovou, kde se taktéž počítá maximálně s obchvaty, a to spíše výhledově. close Intenzita dopravy v konkrétních úsecích státovek podle sčítání dopravy v r. 2016. Nejde jako u sousední mapy o intervaly od-do, ale o konkrétní součty aut (za 24 hodin v tisících). info Zdroj: ŘSD zoom_in Intenzita dopravy v konkrétních úsecích státovek podle sčítání dopravy v r. 2016. Nejde jako u sousední mapy o intervaly od-do, ale o konkrétní součty aut (za 24 hodin v tisících).

Redakce Deníku se obrátila na poslance a zastupitele Dolnoslezského vojvodství Marcina Gwóźdźu. Ten však prozatím na dotazy Deníku neodpověděl.

Z nových plánů polských kolegů je zaskočen také krajský radní pro dopravu Michal Kortyš. „Nejspíše polští kolegové přehodnotili priority a orientují nadřazenou infrastrukturu severojižním směrem a možná i oprášili projekt z roku 1938. Je potřeba vyhodnotit prostupnost našim územím a strategii dopravy navazující na záměry našich sousedů, které by mohly směřovat k rychlé cestě do Vídně “ řekl.

Pokud se jeho domněnka o znovuobnovení plánů propojit polskou Vratislav s rakouskou Vídní potvrdí, hodlá iniciovat jednání. „Z pozice senátora a prvního náměstka hejtmana Pardubického kraje, vytvořím příslušný tlak na odpovědné instituce a organizace, aby konaly obdobně,“ uvedl pro Deník.

Pokud Polsko své plány zrealizuje, provoz na Králicku a Lanškrounsku nepochybně významně vzroste. Na celé trase z Varšavy či Poznaně do Vídně či Chorvatska bude totiž 60kilometrový úsek mezi Dolní Lipkou a Moravskou Třebovou zřejmě jediný, kde nebude dálnice. Pro motoristy hlavně ze západní části Polska tak bude výhodnější přetrpět tento malý úsek po klikatých silnicích, než si zajíždět na ostravskou D1 nebo hradeckou D11.

A na krok Poláků reaguje také poslanec Martin Kolovratník „Osobně budu hned v příštím týdnu iniciovat vedení s odborem strategie MD a žádat změnu přístupu a zahájení prací na přípravě projektu,“ napsal Deníku minulý týden.

Nový polský úsek dálnice dělá vrásky pochopitelně také samosprávám dotčených českých obcí. „Rozhodnutí Poláků je dost neadekvátní tomu, co (ne)dělá česká strana,“ posteskl si starosta obce Červená Voda Petr Mareš.

Řešení je přitom v plánu už řadu let. V obci se nachází stavební rezerva, která počítá s roky starým plánem ŘSD. „Je to rezerva, která blokuje dost velkou část obce,“ dodal Mareš. Zastupitelé obce jednali o vybudování nové silnice v roce 2019, zatím však bezvýsledně.