DANIEL DOSTRAŠIL
správce sboru jednoty bratrské, Ústí n. O.
Jednoznačně kladný. Děti vojáků NATO před deseti lety rok co rok na pozvání východočeských škol přijížděly do našeho regionu a strávily týden budováním prolézaček pro děti ze školních družin a konverzacemi v hodinách angličtiny. Byly to převážně děti amerických vojáků ze základen v Itálii a Německu. Někteří tatínkové přijeli s nimi a vyprávěli o práci na ponorkách, stíhačkách i raketové obraně. U nás v Ústí nad Orlicí postavili tři hřiště a zanechali super dojem. Proto říkám: díky Bohu za takové spojence. Pokud půjde v Evropě do tuhého, chci být na straně Západu, ne v zóně vlivu Ruska.

LUDMILA MAREŠOVÁ KESSELGRUBEROVÁ
středoškolská učitelka, Česká Třebová
Vůbec nerozumím povyku, který se kolem této věci rozdmýchává. Američané jsou naši vojenští spojenci, které – vzhledem k vývoji na Ukrajině a v Rusku – můžeme brzy potřebovat. Jejich průjezd nehrozí způsobit nějaké škody, neznamená zvýšené nebezpečí. Nanejvýš zkomplikuje dopravu na příslušné trase. Proč bychom jim v něm měli bránit?

PAVEL STRNAD
ředitel kulturního domu Na Střelnici, Králíky
Jsme v NATO? Jsme. Takže umožnit průjezd několika desítkám spojeneckých nákladních aut a transportérů je to nejmenší, co můžeme udělat. Kritici průjezdu (dnešní hlasití hrdinové, kdy se jim kromě ostudy nemůže nic stát) by měli napsat esej na téma „Co jsem dělal v letech 1968-1989 proti stálé přítomnosti desítek tisíc okupačních vojáků na našem území" a dát to doma stokrát podepsat. Obávám se, že tak dlouho budeme relativizovat a zbaběle se nehlásit ke svým závazkům, až s námi spojenci ztratí trpělivost. Věčná škoda, že před časem nedopadl radar!

HANA CHVÁTILOVÁ
ředitelka ZUŠ Petra Ebena, Žamberk
Dvacet let jsem s odporem sledovala přejezdy vojenské techniky sovětské armády. Byla v našem regionu usídlena na třech místech, vozidla ničila silnice a neuvěřitelně zamořovala ovzduší nedýchatelnými výpary. Proto naprosto nechápu, proč by mi měl vadit plánovaný a organizovaný přesun konvoje příslušníků našeho společného obranného sdružení. Politické konotace nechám stranou a jednoduše souhlasím!

MARTIN VÍDENSKÝ
vlakvedoucí osobních vlaků, básník, Letohrad
Vojenské konvoje nevěští nikdy nic dobrého. Většinou ve vzduchu visí nějaký průšvih, spousta otazníků a strach. V souvislosti s průjezdem konvoje americké armády opravdu nelze mluvit o okupaci (zatím!) a vyvaroval bych se hysterických reakcí. Současně ale přiznávám, že mnohem raději bych přihlížel průjezdu konvoje alegorických vozů. To bychom se totiž mohli těšit na karneval a na noc plnou demonstrací tvůrčí síly lidského ducha. Z hranatých železných maringotek a z nocí, které přijdou, mám trošku obavy a nebojím se říci, že mám i strach. Je třeba se mít na pozoru. Když řinčí zbraně, většinou umlknou múzy…