„To by mě zajímalo, jaký je rozdíl mezi ledovkou a náledím. Když uklouznu a spadnu, tak si na obojím natluču stejně,“ filozoval v jednom z obchodů zákazník, který ve frontě k pokladně zaslechl tyto dva meteorologické pojmy z rádia. Navíc si nebezpečnou, ale vzácnější ledovku pletou s častějším náledím i někteří novináři. Tak jak to tedy je:

Ledovka – je průvodním jevem mrznoucího deště nebo mrznoucího mrholení, jež dopadá na zem nebo jiný povrch. Podobá se čirému ledu. Vzniká v případech, kdy ve výšce je teplý vzduch a z něj prší a déšť padá na prochlazený zemský povrch, větve stromů, elektrická vedení apod. s teplotou pod 0°C. Vodní kapky se po dopadu rozlijí a okamžitě mrznou a vytvářejí extrémně hladkou a kluzkou ledovku. Ta může mít při delším mrznoucím dešti tloušťku i několik centimetrů.

V poledne aktualizovaná výstraha meteorologů před ledovkou:

close V poledne aktualizovaná výstraha před ledovkou. V našem regionu se hrozba silné ledovky týká oblasti Orlických hor info Zdroj: ČHMÚ zoom_in V poledne aktualizovaná výstraha před ledovkou. V našem regionu se hrozba silné ledovky týká oblasti Orlických hor

„Vznik ledovky na rozsáhlém území často souvisí s celkovou změnou počasí. Po předcházejícím mrazivém počasí začne proudit teplý a vlhký vzduch, který přináší velkou oblačnost s deštěm v době, kdy zemský povrch ještě nestačil rozmrznout a ohřát se nad 0 °C. Zvláště zrádné je to v případech, kdy se inverze s mrazem a mrznoucím deštěm udržuje v některých uzavřených údolích nebo kotlinách, zatímco všude kolem je už dávno teplo a normální, nemrznoucí déšť, takže řidič jedoucí přes takovou oblast nic zlého netuší,“ vysvětluje Český hydrometeorologický ústav.

Náledí – je rovněž ledová vrstva pokrývající zemi. Její původ je však odlišný. Na rozdíl od ledovky v případě náledí na zemi mrznou nepřechlazené dešťové kapky či kapky mrholení. Vzniká, je-li teplota povrchu pod 0 stupňů Celsia. Náledí vzniká též zmrznutím částečně nebo úplně roztátého sněhu při poklesu teploty pod bod mrazu.

Námraza – vzniká při mrznoucí mlze, jejíž kapičky namrzají na pevných předmětech. V silniční dopravě se pojem námraza používá pro všechny formy ledových usazenin na vozovkách včetně náledí a zmrazků. Může se vyskytovat na elektrických sloupech, stromech.

„Při teplotách podloží nebo i objektů v rozmezí mezi 0 až -3 °C vzniká tzv. průsvitná námraza, vytvářející hladkou, kompaktní, zpravidla průsvitnou usazeninu ledu s drsným povrchem. Svým vzhledem je podobná ledovce. Vytváří se poměrně pomalým zmrznutím kapek mlhy nebo oblaku, které před zmrznutím stačí vyplnit veškeré mezery na povrchu předmětů i mezi již zmrzlými kapkami (kompaktní led). Je velmi přilnavá, odolává i silnému větru a od povrchu, na který přilnula, může být oddělena pouze mechanickým rozbitím nebo táním,“ vysvětluje ČHMÚ.

Zmrazky – termín používaný pro formu náledí, které vzniká opětovným zmrznutím zcela či částečně roztátého sněhu.

Jaký je rozdíl mezi ledovkou a náledím? Zásadní | Video: ČHMÚ