O tom, že Karel IV. průplav začal v roce 1357 stavět ve snaze převést trasu benátského zboží do Brugg přes české území, tedy propojení Dunaje a Vltavy (a tím i Labe), napsal v roce 1552 v knize Dějiny království českéhorenesanční historik a spisovatel Jan Dubravius.

Snahy o výstavbu kanálu, který měl protnout současný Pardubický kraj od Pardubic až po Olomouc, se prolínaly dalšími staletími až dodnes, v poseldních letech je znovu oprášil končící prezident Zeman.

Nedávno zrušená územní rezerva pro kanál Dunaj–Odra–Labe (DOL) roky blokovala další výstavbu a rozvojové plány v zamýšlené trase kanálu nejen v Pardubickém kraji. Například v České Třebové se v ochranném pásmu kanálu nacházelo 43 hektarů území. Územní rezerva výrazně omezila ve městě i výstavbu rodinných domů, stejně jako v příměstské části Rybník. Tady v současnosti kolem 30 hektarů ploch využívají zemědělci. V budoucnu by pozemky mohla obec v územním plánu vyhradit pro bytovou výstavbu.

Vše o projektu DOL si přečtěte zde:

Vizualizace DOL
Plavební kanál Dunaj-Odra-Labe nebude, Česká Třebová i Rybník tak mohou stavět

U Vysokého Mýta „zabrané“ pozemky komplikovaly vyjednávání o trase dálnice D35.

Megalomanská stavba v roce 2020 vycházela na 585 miliard korun, v současné době by realizace kanálu Dunaj–Odra–Labe vyšla mnohem dráž.

Zdroj: Česká plavba