Včelař Tomáš Hrabáček z Lanškrouna, který v současnosti chová kolem stovky včelstev, není v tomto směru optimistou: „Vypadá to, že v našem okrese bude přes zimu tak polovina včelstev pryč. Včelaři ještě nevědí, že tam ty včely nemají," odhaduje. Předseda včelařského spolku v Chocni Pravdomil Svoboda očekává úbytek až k 60 procentům, zmizí prý i celá stanoviště. Svůj díl viny na bídném stavu podle něj nese i liknavost včelařů: „Varroáza byla v loňském roce poměrně silná, nyní včelaři doplácí na to, že ji podcenili a neošetřovali, jak by měli."

Příčiny rozšíření roztočů, kteří na včelách parazitují, vidí Pravdomil Svoboda již v neobvykle příznivé podzimní úrodě roku 2013, kdy díky zásobám přezimovaly divoké včely, které se s nákazou na jaře vrátily loupit zpět do svých úlů. Včelstva následně neoslabila jen nákaza, ale také malá snůška v dalších sezonách. Pokud je chovatelé  vydatně nepřikrmili, hrozí včelám také úhyn hlady.
Jak velký bude úbytek včel v regionu, ukáží až výsledky odborné expertizy vzorků měli z vosku, které budou známy v měsíci březnu.

Roztoč Varroa je nebezpečný kvůli svým nadprůměrným rozmnožovacím schopnostem, jak připomněl Tomáš Hrabáček, kterému se zásluhou včasnému sanačnímu zásahu daří s roztoči vypořádat. „Stačí, aby ve včelstvu přezimoval jediný roztoč, a v srpnu se v něm pohybuje už kolem tisíce jedinců," řekl a pokračoval: „Ve druhé generaci se stav roztočů z tisícovky zvýší na pět až dvacet pět tisíc, což už je vražedné množství. V úlu je rázem více roztočů než včel, takže každá z nich má svého parazita, což je pro ni doslova ortel smrti."

Některá včelstva roztoči jen oslabí, ale ani tehdy není vyhráno, protože pak jsou včely náchylné na virová onemocnění a do jara stejně nedožijí.
Podle obou zkušených včelařů lze průběžným ošetřováním účinnými léčivy množení roztočů potlačit. Pomoci mohou také moderní „nástavkové" úly, které mají dvojité dno. Roztoči díky tomu propadnou sítem, takže je včela, pohybující se po dně, zpět nahoru nevynese. Včelař má navíc lepší přehled, v jaké kondici jeho včely jsou.

Majitel bezmála šedesáti včelstev Pravdomil Svoboda uvedl, v čem spočívá úskalí této možnosti. „Ne každý včelař je vybavený na to, aby mohl tyto spady sledovat. Pořízení takových úlů je nákladné a záleží tak plně na dobrovolnosti včelařů, jestli do nich investují," řekl a posteskl si: „V minulosti bylo možné bezpečnostní změny plošně veterinárně nařídit, díky tomu se na Orlickoústecku, kde se varroáza poprvé před třiceti lety výrazně rozšířila, podařilo zabránit katastrofě."   Nyní je však situace těžší v tom, že záleží plně na ochotě včelařů, zda jsou ochotní vydaná doporučení přijmout.  Z minulých opatření těží místní včelaři s úspěchem dodnes