Po měsících oprav se do kostela sv. Anny vrátily varhany. Restauroval je Rudolf Valenta z Prahy, který se věnuje restaurování a stavbě varhan. Zároveň je nositelem licence Ministerstva kultury ČR pro restaurování kulturních památek – historických varhan bez omezení stáří.

Hudební nástroj pochází zřejmě z osmdesátých nebo devadesátých let 17. století. Jeho autorem je pravděpodobně Kryštof Zikmund Glembt, varhanář z Kroměříže, jehož jméno bylo při restaurování objeveno na krycí desce vzdušnice. „Je to jediný jeho známý nástroj,“ dodal Rudolf Valenta, jenž nástroj opravoval půl roku. „Varhany jsou restaurovány s použitím stejných technologií a materiálů, které byly užívány při jejich vzniku, s výjimkou vymožeností moderní truhlářské dílny. Jinak většinou vše je ručně hoblované, klíženo kostním nebo kožním klihem, byly použity stejnorodé kůže na těsnění, směs na lití plechů pro výrobu píšťal ve stejném poměru a podobně. Vyměněn byl prospekt, tedy část píšťal, která je vidět zepředu. Původní nešel při nejlepší vůli použít. A potom část píšťal v dřevěném registru Copula minor. Vše ostatní je původní až na pár píšťal, které byly zhotoveny jako přesné kopie,“ upřesnil varhanář.

Varhany mají celkem 315 píšťal v šesti registrech: Principál, Octava, Copula major, Copula minor, Sesquialtera a Sedecima.
„Varhany si nejdřív potřebují zvyknout na nové prostředí, putovaly po republice – restaurovala se skříň i stroj. Musí si ´sednout´. Nyní jsou naladěné, ale domluvili jsme se, že pan Rudolf Valenta přijede znovu v květnu, kdy je opět naladí, a uděláme prezentaci pro veřejnost,“ dodal lanškrounský farář Zbigniew Czendlik. Cenný hudební nástroj mohl být restaurován především zásluhou města. Oprava v hodnotě jednoho milionu korun byla financována z programu Regenerace městských památkových zón.