Ke vzniku seznamu vedl předpoklad, že v souvislosti s klimatickými změnami mohou v budoucnu hrozit dlouhodobější sucha. A právě nové vodní nádrže by měly tvořit potřebné zásobárny životodárné tekutiny.

Josef Zámečník: „Zděšení nejsme“

Plán samozřejmě vyvolal širokou diskuzi, především pak v místech, jichž se má vznik nových přehrad bezprostředně týkat. Jednou z obcí v seznamu je i Písečná nedaleko Žamberka. Její starosta Josef Zámečník, který mimochodem stojí v čele malebné vesničky obdivuhodných čtyřicet let, připomněl celou anabázi historie úvah o výstavbě vodního díla v katastru Písečné. „Už v pětasedmdesátém roce jsem se začal dozvídat o plánech výstavby, ovšem tenkrát záměr postavit zdrž navazoval na projekt propojení řek Dunaje, Odry a Labe průplavem. Voda ze zdrže měla doplňovat kanál. To byla ovšem velice nesmyslná záležitost. Byla předepsaná kóta čtyři sta metrů, což by znamenalo, že by byla celá vesnice zatopená,“ vzpomíná starosta Písečné.
„Léta ovšem plynula a vyvíjel se i náhled ministerstva zemědělství na hospodaření s vodou. Záměr nádrže zůstal, konkrétnější podoba se objevila před několika lety. Ale protože jsme obnovili údolí rybníka Šušek, vnímali jsme kótu, i když se už snížila, nepříznivě. Voda by zasahovala do více než jedné třetiny obce, byly by postiženy domy i infrastruktura, což by bylo pro Písečnou likvidační. Protestovali jsme a navrhli možnost úpravy. Ne, že bychom plán zcela zamítali, protože víme, že se s vodou bude muset hospodařit. Ministerstvo nám vyhovělo v tom, že hladinu snížilo, posunulo hráz směrem po toku Potočnice k Dobrouči, takže by měla být až na konci údolí,“ pokračoval starosta.
Jak dodal, při tomto řešení by plocha i kubatura nádrže, která je vnímána v podstatě jako retenční, zůstala zachovaná, ale došlo by k zatopení oblasti, která není zastavěná a voda by nezasahovala do obce. „S tím jsme se smířili a nepodnikli již žádné další kroky. Ty bychom ani nakonec nedokázali zdůvodnit. V tuto chvíli se na situaci díváme reálně, důvody k nějakému zděšení nemáme,“ uzavřel Josef Zámečník.

„A co ekologie?“ ptá se Miloslav Soušek

Mezi dotčené lokality patří také Vysoké Mýto - Jangelec. O názor na celou věc jsme požádali vysokomýtského starostu Miloslava Souška. Ten mj. uvedl: „Sice se mluví o lokalitě Jangelec, záměr ale zasahuje do katastru Vysokého Mýta a vede to až k Tisové. Když se podíváme do územního plánu, jde o místa, která jsou dlouhodobě rezervována pro případné vodní plochy. Nicméně doba, kdy se to projektovalo, měla ráda megalomanské projekty a jednalo se o zatopení dosti rozsáhlé části údolí. Dnes v ní je zahrádkářská kolonie, mlýn a nějaké budovy, takže se zatopením by to tak jednoduché asi nebylo. Skutečnost, že je území v rezervě a to, že by zatopení bylo komplikovanější, možná směřuje k tomu, že je tato lokalita braná jako na posledním místě, nemá prioritu,“ uvedl starosta.
Podle jeho slov bude zmíněné území dál udržováno v rezervě, což ale prý neznamená, že tam nová přehrada bude.
„Domnívám se, že tyto plány mají spoustu věcí společných. Jsou některé skupiny, jež se neustále snaží připravovat si půdu na velké investiční celky, takže ten záměr mi připadá značně lobbistický. Udivuje mě také skutečnost, že ministerstvo životního prostředí, kterému na jednu stranu vadí bělásek modrý, nebo který to byl u Pardubic, když se stavěl průplav, v tomto případě mlčí. Přitom se zde jedná o velmi zajímavou ekologickou lokalitu s jedinečným ekosystémem. Pokud dojde k zaplavení, bude všechno jinak. Rád bych se zeptal, zda nám jde o ekologii, udržování vody v krajině, nebo o přípravu velkých investičních celků, aby se zase mohlo utrácet,“ prohlásil.
Podle jeho mínění by bylo lepším řešením, než zaplavit celou oblast, postupovat tak, jak to dělali naši „prapradědové“. „Tehdy budovali menší vodní díla, která do krajiny zapadala rozhodně lépe a i z hlediska ekologie plnila daleko lépe svůj účel,“ připomněl vysokomýtský starosta.

Jaký je váš názor? Diskutujte pod článkem!