Historicky významná písemnost byla objevena v rozsáhlém archivu jednotlivin. Uložena byla bez jakéhokoliv označení nebo akvizičních údajů. Zprvu se zdálo, že to bude „jen“ přepis nebo replika. „Obrátili jsme se na odborníky, kteří potvrdili, že je to pergamenová listina a že se jedná o originál včetně přivěšené pečeti. Zjistili jsme, že máme poměrně cenný a zajímavý dokument z šestnáctého století a okamžitě se dohodli na jeho restaurování, protože byl ve špatném stavu,“ uvedl ředitel zdejšího muzea Jiří Junek.

Ilustrační foto
Se šípkovou, nebo se zelím? O zvěřinu začíná být zájem

Podle historika a archiváře vysokomýtského muzea Vojtěcha Barcala listina obsahuje cechovní artikule pro cech krejčích a postřihačů ve městě Luže, kterou vydal tehdejší majitel košumberského panství Diviš Slavata. „Nevíme přesně, kdy se listina do muzea dostala. Pročítal jsem staré přírůstkové knihy a není nikde uvedena,“ řekl Vojtěch Barcal. Ze štítku, který byl nalepen na zadní straně listiny vyplývá, že byla v roce 1895 zapůjčena vysokomýtským měšťanem Václavem Tichým na Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze.

Předpokládá se, že listinu poté muzeu daroval Tichý nebo jeho děti. „Václav Tichý byl velký sběratel, do muzea věnoval i další věci, takže by se toto vysvětlení nabízelo,“ dodal historik.

Listina byla poškozená, možná vlhkem nebo nevhodným osvětlením, i s pečetí letos během května až září prošla rukama restaurátora. Vše už zachránit nešlo. „Ani celkové restaurování ji už nemohlo vrátit do původního, perfektního stavu. Text je místy těžko čitelný, vytvořily se mezery. Existuje však opis, který je uložen v Národním muzeu v Praze,“ podotkl Vojtěch Barcal. Listina je jedním z nejstarších písemných dokumentů vázajících se k dějinám Luže, pečetě Diviše Slavaty se dochovaly jen čtyři.

MORÁLKA NADE VŠE

Listina vydává zajímavé svědectví, jak naši předci žili. Majitelem košumberského panství bylo například stanoveno, že každý nový mistr, který by se chtěl v Luži usadit, musí předložit list, že pochází z manželského lože a byl pokřtěn. Pokud nebyl místní, musel ukázat výhostní list, zaplatit sedm grošů českých, dvě libry vosku a udělat mistrům svačinu. Úsměvné na dnešní dobu je i nařízení, že mistr, který by se dopustil cizoložství, má být zbaven řemesla a mistr bez manželky se musí do roka oženit, jinak dluží cechu jednu kopu grošů.