Zeditovaná tisková zpráva České společnosti ornitologické

Velký výskyt ptačích druhů řadí Rzy k nejvýznamnějším ornitologickým lokalitám východních Čech. ČSO chce podle své tiskové zprávy toto území zachovat, rozvíjet jeho potenciál a cílenou péčí zabránit tomu, aby došlo k vysychání mokřadu či k nadměrnému zarůstání rákosím a náletovými dřevinami. Stejně jako u již existujících pěti ptačích parků, i tady ornitologové cílí na postupný výkup pozemků za pomoci dárců. První pozemky již mají.

Centrálním bodem ptačího parku je mokřad s mělkou hladinou vody, která kolísá dle intenzity srážek. „Jde o plochu bývalého rybníka, který vznikl v nivě meandrující říčky Loučná. Původně byl plánovaný jako chovný, ale kvůli tomu, že nešel nikdy plně vypustit, měl v 80. letech 20. století úplně zaniknout. To se naštěstí nestalo a nyní je tu unikátní lokalita, která je magnetem pro ptáky i další živočichy,“ popisuje Martin Bacílek, vedoucí oddělení ochrany ptáků v ČSO.

Samoobslužný obchod v Bítovanech
Na dotace malým obchůdkům na vesnicích půjde letos v kraji 13 milionů korun

Zatímco širší krajina v okolí Dobříkova byla necitlivě odvodněna a vznikly na ní lány polí, luční mokřad a přilehlé louky si zachovaly svůj mokřadní charakter. „Z rybníkářského hlediska má sice tento rybník hodnotu nulovou, pro přírodu a krajinu ale nevyčíslitelnou. Ačkoliv je v okolí několik dalších rybníků, ptáci létají za potravou právě sem. Jen tady se totiž nechovají ryby a voda je proto plná života. Rzovák, jak se rybníku přezdívá, je vyhlášenou a oblíbenou východočeskou ornitologickou lokalitou, kterou chceme zachovat pro další generace,“ zdůrazňuje Bacílek.

mokřiny u Dobříkova jsou jádrem nového ptačího parku Rzy České společnosti ornitologické (ČSO).Bekasina otavníZdroj: Česká společnost ornitologická.

Na Rzech je ornitologicky cenná i mokřadní vegetace obklopující rybník a přilehlé podmáčené a zaplavované louky. „Mokré louky s ostřicemi a rákosinami jsou hnízdištěm pro mnoho druhů vzácných ptáků a domovem obojživelníků včetně stovek kuněk obecných. Na lokalitě bylo pozorováno už 204 druhů ptáků. To je tedy výchozí stav. Jsme moc zvědaví, jak se zamýšlené úpravy promítnou do počtu a skladby nejenom ptačích druhů,“ těší se Břeněk Michálek, který má v ČSO na starosti rozvoj ptačích parků.

Více o ptačím parku Rzy najdete ZDE

Neudržováním pozemků bývalého rybníku na Rzech aktuálně dochází k vysychání mokřadu a zarůstání dřevinami, a tím ubývání vhodné plochy pro mokřadní a luční ptáky. „Rzy mají obrovský potenciál, aby se staly dalším ptačím rájem, pokud budeme o území cíleně pečovat. S obnovou přírody máme v ptačích parcích zkušenosti už přes 15 let. Z dříve fádních luk či území zarostlých náletovými a nepůvodními druhy jsou po několika letech neuvěřitelně pestrá území. Věřím, že se to za podpory dárců a podporovatelů podaří i na Rzech,“ říká Lucie Hošková, vedoucí fundraisingu a zástupkyně ředitele ČSO.

Práce na Mírovém náměstí
FOTO: Mírové náměstí v Ústí je rozkopané. Město instaluje rozvaděče a vodovod

V mokřadu a jeho nejbližším okolí hnízdí více než 100 ptačích druhů. Mezi ně patří čírka obecná, potápka malá, kopřivka obecná, jeřáb popelavý, polák velký, moták pochop, chřástal vodní, čejka chocholatá, vodouš rudonohý, moudivláček lužní či slavík modráček středoevropský. „Na začátku 21. století tu hnízdila i velká populace racků chechtavých, šlo o 3000–5000 hnízdních párů, dnes jich je tu pouhý zlomek, kolem desítky párů. Podobně je to s populací ohrožených potápek černokrkých. Dnes už tu nehnízdí, ještě kolem roku 2000 jich bylo 10–15 párů. Budeme se snažit je na lokalitu znovu nalákat,“ předesílá Martin Fejfar z Východočeské pobočky ČSO, který se Rzům dlouhodobě věnuje.

Více o ptačích parcích ČSO najdete ZDE

Plány na obnovu lokality již ornitologové mají. „Na okolních zatravněných pozemcích chceme vytvořit mělké tůně, abychom zadrželi více vody a zajistili další zdroj potravy pro ptáky. Také chceme prořezat nepůvodní a náletové dřeviny a hlavně celou lokalitu zatraktivnit rozšířením již existujícího mokřadu. Odstraníme část starých rákosin, čímž tu najdou domov a potravu větší populace mokřadních a lučních druhů ptáků, jako je lžičák pestrý, čírka modrá, chřástal vodní, chřástal kropenatý, vodouš rudonohý, strnad luční, bramborníček černohlavý či bramborníček hnědý. Také se chceme zaměřit na podporu populace racků chechtavých a poskytnout jim ve spolupráci s Pardubickým krajem hnízdní ostrůvek,“ vysvětluje Bacílek.

Vyhlášením ptačího parku Rzy v Pardubickém kraji jde ČSO podle svých slov v souladu se Strategií rozvoje ptačích parků ČSO, dle které chce mít do roku 2042 alespoň jeden plně funkční ptačí park ČSO v každém kraji republiky. Reaguje tak na současnou krizi biodiverzity a bezprecedentní úbytek zejména mokřadních a lučních druhů ptáků. Nyní má ČSO ptačích parků šest.

mokřiny u Dobříkova jsou jádrem nového ptačího parku Rzy České společnosti ornitologické (ČSO).Moudivláček lužníZdroj: Česká společnost ornitologická.

Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. První ptačí park v Česku Josefovské louky založila ČSO především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. Podařilo se vzkřísit jeden z nejkvalitnějších mokřadů, umožnit tu návrat jinde mizejících či vymizelých ptáků a zprostředkovat kontakt mezi lidmi a přírodou. Další již existující ptačí parky pokračují ve stejném duchu a stejně tak budou pokračovat i ptačí parky budoucí.

ČSO v ptačích parcích nejen vykupuje pozemky, ale i šetrně hospodaří. Tak, aby se zde ptákům a dalším živočichům a rostlinám dařilo. ČSO při péči a obnově využívá tradičních metod jako je sečení a pasení, vyřezávání náletových dřevin a invazních rostlin a buduje tůně s ostrůvky. Zároveň vytváří pozorovatelny a stezky pro návštěvníky. Ptačí parky jsou otevřené celoročně a vstup je zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva ČSO