Letos ve výstavních sálech představuje své betlémy, ale také loutky a plastiky známý lanškrounský řezbář a betlémář BEDŘICH ŠILAR. Postavičky do jesliček se pod jeho rukama rodí už přes dvacet let.

Jak jste se vůbec dostal k vyřezávání? Jak se to tak stane, že člověk začne vyřezávat i betlémy?
Byl to takový impulz. Začínal jsem s kukačkami. U příbuzného jsem viděl pěkné kukačky, a tak jsem si řekl, že bych si je mohl taky zkusit doma vyřezat. Postupně jsem chodil na výstavy, kde byly různé vyřezávané věci. Tam se mi začaly líbit betlémy. Doma jsme žádný neměli. Nejdříve jsem udělal pro rodinu, postupně přibývaly další. Dnes už se za ten první pomalu stydím. Ale byl první a u něho si vždycky vzpomenu, jak jsem začínal.

Vyřezáváte už dlouho? S jakým dřevem se vám nejlépe pracuje?
Bude to už takových pětadvacet let. Práce se dřevem se mi líbí. Z koníčka se mi stalo zaměstnání. Živím se tak už dvacet let. Na betlémové figurky je asi nejlepší lípa. Musí být tužší. Dobře a pomalu rostlý strom, aby se z něho dobře vyřezávalo.

Některé figurky ve vašem betlému mají podobu známých osobností. Jak vás napadlo dělat figurky podle nich? Která je podle vás nejpopulárnější?
Začal jsem vyřezávat betlém pro město Lanškroun. S ředitelkou Borkovcovou jsme si povídali o tom, že by nebylo špatné sem tam udělat nějakou lanškrounskou osobnost. Nějaký čas jsem vyřezával figurky podle osobností, které měly vztah k městu. Pak jsem se pustil i do dalších. Nedá se říci, která je ta nej. Mám tam ale i faráře Zbigniewa Czendlika. V poslední době je hodně známou osobností. Zachytil jsem ho v takové zvláštní poloze. Nese klíč na rameni. Bylo to v tu dobu, kdy v Žichlínku zakládali dětský domov. V ruce ještě drží golfovou hůl, protože pořádal na Konopišti golfový turnaj. Výtěžek věnoval právě domovu. Tak jsem ho ztvárnil, jak se prohýbá, že to má těžké. Vyřezal jsem i Lucii Bílou. Ta zpívá s dětským sborem Boni Pueri.

Kolik figurek a betlémů jste už vyřezal?
Ani nevím. Statistiku si nedělám. Nepočítal jsem je. Každý rok vždy něco přibude.

Jak vás napadlo udělat pohyblivý betlém? Jak dlouho vám trvalo, než jste ho vyrobil? Bylo to náročné?
To má na svědomí třebechovický Proboštův betlém. Znám se s Kamilem Andresem, který tento betlém restauruje a udržuje ho v chodu. Navrhl mi, že budou pořádat výstavu pohyblivých betlémů. Tehdy jsem mu slíbil, že mu taky jeden dodám. Když jsem to slíbil, tak jsem ho vyřezal. Musel jsem si sehnat informace o mechanice. Celá je ze dřeva. Jak se dříve dělaly pohyblivé mechanismy ve mlýnech, tak ten v betlému pracuje podobně. Pracoval jsem na něm asi půl roku.

Kde berete inspiraci pro vyřezávání?
Betlémy vyřezávám podle toho, jak dříve vypadaly. Udělám si nákresy, ale do detailů je nerozkresluji. Dívám se kolem sebe, co kde vidím. Nejdůležitější je začít, pak už se myšlenka rozvíjí dál a dál.

S řezbářem Bedřichem Šilarem se mohou setkat návštěvníci svitavského muzea už v neděli. Figurky bude vyřezávat přímo ve výstavním sále.