Místní pravoslavná církevní obec, která je jedinou v okrese, v těchto dnech slaví Vánoce, jejichž přesný název zní Tělesné narození našeho Pána, Boha a Spasitele Ježíše Krista.

Obec založili volyňští Češi

Církevní obec v Lanškrouně založili volyňští Češi, kteří se po druhé světové válce vrátili do země z Volyně. V současné době ji tvoří stará generace volyňských Čechů a její řady rozšiřují především Ukrajinci, kteří se tu usazují. Do Lanš〜krouna dojíždějí i věřící z Litomyšle, Chocně, České Třebové, Vysokého Mýta nebo Ústí nad Orlicí.

„Jak je obec početná, se nejlépe pozná podle počtu lidí, kteří přijdou na Paschu, tedy Velikonoce, jež jsou naším největším svátkem. To tady bylo přes sto lidí,“ říká Otec Patrik Ludvík. Věřící se scházejí v chrámu sv. Cyrila a Metoděje, v domě, který volyňští Češi získali po válce.

Svátek slaví 7. ledna

Modlitebna provoněná kadidlem byla v úterý, v předvečer svátku Narození Páně, zaplněná do posledního místa. Lanškrounská obec Vánoce slaví podle starého juliánského kalendáře, podle nějž svátek připadá na 7. leden. „Není to tak ale všude na světě, třeba řecká nebo rumunská pravoslavná církev přijala gregoriánský kalendář,“ vysvětluje Otec Patrik a pokračuje: „V Čechách jsme trošku specifičtí, některé církevní obce slaví podle gregoriánského, jiné podle juliánského kalendáře. Ale i u nás někteří slaví Vánoce podle nového stylu, a proto i tady sloužíme 25. prosince. Sloužíme službu sv. Spiridona, čtu evangelium Narození a zpíváme koledy.“

Požehnali chleby, víno, pšenici a olej

Den před svátkem Narození Páně se četly královské hodinky, sloužila se večerní bohoslužba a všenoční bdění. „To sestává z velkého povečeří, litií - modlitby, při níž se požehnávají chleby, víno, pšenice a olej, a potom následuje jitřní bohoslužba Narození Páně. Služby, které se slouží po celý rok, se o svátcích slouží slavnostnějším způsobem,“ dodal Otec Patrik. Slavení každého dne i svátku začíná v pravoslavné církvi v předvečer podle starobylého obyčeje, že den začíná setměním. První bohoslužbou dne je proto večerní.

Oslavě svátku předcházel čtyřicetidenní filipský půst. „Začíná den po svátku sv. apoštola Filipa, nejí se maso, mléčné výrobky a vajíčka. První polovinu postu se jedí ryby, v druhé polovině by se jíst neměly,“ dodává Otec Patrik Ludvík. Včerejší den byl svátkem Narození Páně, dnes následují svátky Sbor přesvaté Bohorodice a zítra svatý Štěpán.