Výhodné podmínky má Pardubický kraj i z pohledu vybavenosti půdou. Na každého obyvatele připadá zhruba 0,52 hektaru zemědělské půdy. Celostátní průměr je přitom 0,39 hektaru. Přesto však v ekologickém zemědělství na téměř 17 tisících hektarech hospodaří v kraji jen 195 ekofarem.

ROZVOJ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

„V Pardubickém kraji přitom vznikla a v Chrudimi sídlí první akreditovaná organizace KEZ, která už od roku 1999 zajišťuje kontrolu a certifikaci ekologického zemědělství a jeho produkce,“ upozornila Andrea Hrabalová z obecně prospěšné organizace Bioinstitut.

Neznamená to však, že se v kraji ekologické zemědělství vůbec nerozvíjí.

Za posledních patnáct let vzrostl počet ekofarem bezmála sedmkrát, z původních 29 na dnešních 195. I tak je ovšem ekologicky využíváno jen sedm procent zemědělské půdy. Nejvíce ekologicky obhospodařované půdy a ekofarem je na Orlickoústecku.

VYUŽÍVAJÍ POUZE MINIMUM ORNÉ PŮDY

V ekologickém zemědělství je využívána asi čtvrtina luk a pastvin a téměř pětina sadů. Naopak orné půdy prozatím jen minimum, necelá dvě procenta z celkové výměry. Převládají intenzivní chovy hospodářských zvířat, především prasat a drůbeže. Nejvíce se v Pardubickém kraji daří chovu bio drůbeže. Podíl tvoří více než desetinu z celkových zhruba 50 tisíc kusů ekologicky chované drůbeže v Česku.

Velký potenciál má kraj hlavně u faremního zpracování. Prozatím jde sice jen o pět farem provádějících výrobu biopotravin v místě produkce. Patří mezi ně certifikovaný pěstitel hub Jiří Václavík, Ranč Bělečko Agro, Bio&Ceeport, biofarmáři Jaroslav Čada ze Statku u Čadů a Jitka Píchová z farmy Kozozel.

„Zdejší zemědělci vesměs doplatili na to, že se k nám dováží levná zelenina ze zahraničí, a tak pole s kedlubnami a květákem dávno nahradily lány kukuřice a řepky. Já se rozhodla jít na to jinak. Začínala jsem v malém na pozemcích manželových rodičů, a když jsem zjistila, že je o moji domácí zeleninu zájem, vrhla se do toho naplno,“ poznamenala Jitka Píchová.

Bioinstitut se snaží povědomí o ekologickém zemědělství zvyšovat, zejména mezi studenty gastronomických oborů. „Studenti se mohou seznámit s provozem ekofarmy v jejich okolí a zjistit, kde a jak vzniká opravdové jídlo,“ dodala koordinátorka projektu Bio v regionu Martina Opočenská.