Jak se ukázalo, tématika prvorepublikového četnictva mnohé oslovuje i dnes, zásluhu na tom jistě má také televizní seriál Četnické humoresky, který se setkal s velkým diváckým ohlasem.

Kus naší historie

„Je to naše historie, už i ti Hříšní lidé města pražského nebo Byl jednou jeden dům, to jsou projekty, které naší generaci přiblížily období první republiky. Na nás to dýchá určitou poezií, laskavostí, korza, dámy v krásných kloboučcích… Ale ta doba určitě nebyla tak poetická, jak si někteří myslí," řekl Deníku Michal Dlouhý, autor námětu televizního seriálu Četnické humoresky a řady dalších publikací o četnících, který byl protagonistou besedy, jež program uzavírala.

Ostrůvek demokracie

„Naše republika byla tehdy ostrůvkem demokracie v rozbouřené Evropě, období to ale nebylo vůbec jednoduché. Konec světové války, měnová odluka, nedostatek všeho. A jen se z toho společnost vyhrabala, přišla světová hospodářská krize. A sotva se z ní republika zmátořila, byla už střední Evropa ohrožována německým nacismem," dodal Dlouhý.

Michal Dlouhý připomněl nezastupitelnou a záslužnou práci četníků za první republiky, ale i v době německé okupace. Vyzvedl také osobnost žamberského rodáka Josefa Ježka, generála četnictva a protektorátního ministra vnitra, kterému byla věnována část muzejní expozice. „Generál Ježek udělal strašně moc pro rozvoj československé četnické kriminalistiky a jeho význam není dodnes doceněn. Jsem rád, že v jeho rodném městě mohu o něm hovořit. Josef Ježek i jeho podřízení Pinkas s Povondrou si zaslouží skutečně zpracování. Byl bych rád, kdyby vyšla monografie s názvem Josef Ježek, v níž by se čtenář dozvěděl, jaký to byl člověk a co udělal především pro rozvoj četnické pátrací služby," prohlásil.

Zákony byly stručné a jasné

K nepřehlédnutí byli v žamberském muzeu příslušníci Četnické pátrací stanice Pardubice v dobových uniformách, s dobovou výstrojí a výzbrojí. V expozici byly k vidění historické uniformy, dokumenty a výbava pátrací stanice. Tomáše Nápravníka, jednoho ze členů pardubické „pátračky" (na snímku K. Pokorného vlevo), jsme se zeptali, čím ho první republika a její četnictvo přitahují. „Teď budu mluvit jako obyčejný člověk, nikoli jako člen občanského sdružení Četnická pátrací stanice Pardubice. Pravděpodobně jsem asi zamrzl někde eticky jinde, než je dnešní doba. Mně se líbí, jakým způsobem to tehdy fungovalo. Zákony byly stručné, jasné, pochopil je i obyčejný sedlák bez základního vzdělání. Četnictvo, státní policie, finanční stráž nebo armáda se u lidí těšily ohromné úctě oproti tomu, co se u nás děje teď. Dnes mi taky tady chybí úcta minimálně alespoň k samotnému životu. V tomto státě se dnes, bohužel, víc uctívají majetkoprávní záležitosti, než úcta ke starším nebo právě k úplně obyčejnému životu," svěřil se.

Prezentace prvorepublikového četnictva se v muzeu těšila velmi slušnému zájmu návštěvníků všech generací. Podobně i „krimizprávičky" z případů řešených četníky v Žamberku, ale také expozice, která přibližovala práci dnešní žamberské městské policie nebo výstavka amerických policejních odznaků z bohaté sbírky „šéfa" městských strážníků v Ústí nad Orlicí Martina Faltuse. „Mně se tu líbí všechno, pušky, bajonety, odznaky, je to zajímavé," hodnotil šestnáctiletý Marek, který přišel na výstavu s matkou a kamarádem Patrikem. Ten prozradil, že by se rád stal policistou. „I proto jsem se dnes přišel podívat."

Žamberské muzeum může být s výsledkem celodenní zajímavé akce určitě spokojeno, a to i přes skutečnost, že se kvůli špatnému počasí nemohla uskutečnit plánovaná hraná scénka Četnické pátrací stanice – vyšetřování dopravní nehody z doby první republiky. Tak snad příště.