Jako první byli pozváni na pódium Roškotova divadla ti nejmladší, studenti ústecké „umprumky" Jakub Brokl, Jiří Fikejz ml., František Mareš a Robert Vlasák. Cenu za Počin roku získali společně s pedagožkou Lucií Harapátovou za filmy, se kterými uspěli na významných festivalech.

Další cenu za Počin roku získal lékař Vlastimil Koditek, oceněn byl za citlivě provedenou rekonstrukci měšťanské vily v blízkosti ústeckého divadla. Jak se při děkovné řeči zmínil, vrátit domu původní vzhled byla kolektivní práce a započala po vystěhování bezdomovců. „Vypadá to, že se dílo zdařilo a jsem rád, že dělá radost nejenom mně, ale i vám," podotkl kardiolog, který v opravené vilce otevřel ordinaci.

Před dalším udílením se moderátor večera Jiří Zajíček zeptal, kolik lidí v publiku má doma za svůj sportovní výkon medaili. Ruku jich zvedlo několik. Na následující otázku, kdo má ale olympijskou medaili, už mohli kladně odpovědět jen dva lidé v sále. Byli to klienti ústeckého stacionáře Marie Bartošová a Filip Heinig, kteří přivezli z loňských Světových letních her speciálních olympiád v Los Angeles medaile. Oceněni byli za vynikající reprezentaci České republiky a města Ústí nad Orlicí.

Za bohatou reportérskou a dopisovatelskou činnost obdržela Cenu města Stanislava Dvořáková. Ze zdravotních důvodů si pro stejné ocenění nemohl přijít docent Ivan Měrka, kterého Ústí ocenilo za dlouholeté významné zásluhy o Heranovu violoncellovou soutěž. Jak během slavnostního večera zaznělo, hudební historik, pedagog a publicista letos oslavil devadesátiny.

Další dvě oceněné mají společnou lásku ke sportu a k pohybu jako takovému. „Přijďte si zacvičit," končila svoji děkovnou řeč Marie Přibylová, která získala cenu za celoživotní aktivní činnost v Sokole a zejména za svou cvičitelskou činnost. Za celoživotní práci ve školství a obětavou činnost s dětmi a mládeží v oblasti sportu a tělovýchovy získala Cenu starosty Jana Jiroušková. „Ať jsem dělala, co jsem dělala, vždy jsem měla kolem sebe spoustu dobrých lidí, bez kterých se ani sport ani školství nedá dělat," konstatovala dětmi oblíbená učitelka. Cena starosty putovala i k Jaroslavu Volfovi za rozvoj šachu, celoživotní šachovou činnost a vzornou reprezentaci města.

V závěru večera bylo předáno to nejvyšší ocenění, čestné občanství města. Se šarmem sobě vlastním jej přebral výtvarník Jan Steklík za reprezentaci města na poli výtvarného umění a za celoživotní dílo, které významně ovlivnilo moderní českou grafiku.