Historická výročí slaví obce s nulou na konci

2. 2. 2020

/ROZHOVOR/ Univerzitní profesor František Musil, respektovaný znalec středověkých dějin, šlechtických sídel a regionálních dějin východních Čech, se začátkem nového roku zamýšlí nad letošními kulatými oslavami prvních písemných zmínek měst a obcí na Orlickoústecku.

Přednáška profesora Františka Musila v knihovně v Ústí nad Orlicí. | Foto: Lukáš Prokeš.

Kulatá a půlkulatá výročí si letos připomínají lokality, jejichž první zmínky končí nulou nebo pětkou. Které patří mezi nejstarší?

Nejstarším jubilantem je obec Domoradice na Vysokomýtsku, jejíž majitel Markvart z Domoradic je připomenut již v roce 1250. V roce 1285 je připomenuto město Lanškroun a hrad Lanšperk, kdy tato místa předal král Václav II. Závišovi z Falkenštejna, s kterým byl tehdy ještě v přátelském vztahu.

A když se posuneme do 14. a 15. století?
V roce 1350 jsou doloženy historicky moravské obce Cotkytle, Lubník (u Lanškrouna) a Strážné (původně Schonwald) v souvislosti s jednáním o předání dvou moravských děkanátů šumperského a úsovského k nově vytvářenému biskupství litomyšlskému. Tyto obce, i když byly i přes dočasné spojení s biskupstvím litomyšlským, vždy moravské, jsou dnes součástí orlickoústeckého okresu. V roce 1365 se připomínají jako příslušenství litického panství vsi Helvíkovice, Kameničná a Záchlumí na Žambersku. V roce 1410 po smrti Ješka z Vildštejna připadla Svařeň (na Vysokomýtsku) králi Václavovi IV. a ten ji postoupil majitelům Košumberka, pánům z Chlumu.

Najdou se mezi nimi obce, jejichž historie je starší, než dokládají první písemné zmínky?
V roce 1360 ve spojení s obsazováním farnosti jsou výslovně doloženy dnešní Libchavy (tehdy s přívlastkem Německé, jedná se o bývalé Dolní, Horní a Prostřední Libchavy, které původně tvořily jednu obec) a České Libchavy. Osídlení zde je zřejmě starší než rok prvního připomenutí, neboť Libchavský potok je doložen již v roce 1227.

Otázka na víkend: Koronavirus

Je možné odvozovat počátky některých obcí z jiných pramenů, než jsou středověké listiny nebo kroniky?
Letošní skutečně kulaté třistaleté výročí může oslavovat několik méně známých míst, jejichž první doložení spočívá v tom, že jsou zachyceny na první podrobné mapě Čech Kryštofa Müllera vydané v roce 1720. Jedná se o Dolany (část Mladkova), Horní Boříkovice (uvedené na mapě jako Malé Boříkovice, ale pod německým názvem Klein Ullerdsorf (dnes část Králík), Kunačice (Žambersko) a Pustina (u Nových Hradů). V roce 1770 byla z iniciativy majitele kyšperského (letohradského) panství Jana Bredy založena na pozemcích patřících původně k těchonínskému dvoru v roce 1770 ves Stanovník (původně zvaná jen Nová Ves).

Najdou se mezi zakladateli obcí, které po nich dostaly své jméno, i jiné osobnosti, než králové a významní šlechtici?
Posledním středověkým založením, které může slavit letos půlkulaté jubileum, jsou Rýdrovice , které byly založeny majitelem lanškrounského pantví Aloisem Josefem z Lichtenštejna v roce 1790 na pozemcích náležejících původně hornoheřmanické rychtě. Byly pojmenovány po tehdejším řediteli lanškrounského panství Riederovi.

Ne vždy jsou první zmínky spolehlivě prokázané, regionální literatura se hemží chybnými letopočty…
Půlkulaté jubileum nemůže letos slavit Mladkov, o kterém literatura sice uvádí první zprávu k roku 1350, ve skutečnosti jde o omyl, neboť údaj týkající se zdejšího kostela nepatří k roku 1350, ale až k roku 1380.