Ústí nad Orlicí bylo označováno jako město textilu. Také ovšem jako město muzikantů, divadelníků či moderního scénického tance… Textil už, bohužel, patří víceméně minulosti, muzikantů i divadelníků je ale naštěstí stále dost a moderní scénický tanec jen kvete. Ústí ale může být plným právem označováno také jako „město filmového dokumentu a amatérského filmu“. Jeho tradice sahá daleko do druhé poloviny minulého století, kdy v bývalém okresním městě s velkým úspěchem působilo Amatérské filmové studio. Točilo zajímavé „kroniky“, na které se ještě dnes rádi podívají nejen pamětníci, ale také filmy, jež slavily úspěch i na celostátních přehlídkách.

Dnes je ve vztahu k filmovému dokumentu Ústí nad Orlicí hlavně městem festivalovým, navíc známým v celé republice. Festival Nadotek představuje už devět let špičkové snímky zaměřené především na sociální tematiku. Přijížděli a přijíždějí na něj nejvýznamnější osobnosti naší dokumentární tvorby. A hlavně přichází stále více diváků, které dokáží dokumenty oslovit. Možná i proto, že v záplavě komerčních, hlavně amerických filmů, jež se na nás valí ze všech stran, na ně jen málokdy narazí (čest zachraňuje snad jen „čétédvojka“). Když navíc k Nadoteku přidáme i filmový festival Jeden svět, který měl v Ústí loni premiéru a měl by mít i další pokračování, a také už tradiční národní finále přehlídky amatérské filmové tvorby Český videosalon, jsme „doma“. Ústí si prostě označení „město filmového dokumentu a amatérského filmu“ opravdu zaslouží, což je určitě dobře. A pokud o tom, čistě náhodou, ještě nevíte, zajděte se přesvědčit od čtvrtka do soboty alespoň na chvilku do ústecké Malé scény. Nebudete litovat.