Psal se 14. červen 1936, když choceňští radní slavnostně otevírali urnový háj mezi katolickým a evangelickým hřbitovem. Architekt Duchač-Vyskočil tehdy zrealizoval svůj plán v místě Na Skalách. Zaručil tak pietnímu místu důstojné amfiteatrální umístění. Okolo urnového háje navíc vede cesta k poutnímu místu na Hemži, podél které najdeme řadu kaplí křížové cesty.

Urnový háj má půdorys terasovitého amfiteátru. Hrobová místa jsou založena na průniku dvou nestejně velkých kruhů, na společné pomyslné podélné ose stoupající od vstupu až do vrcholové partie. Terén a cestní síť se spojovacími schodišti jsou terasovitě uspořádány podle soustředných kruhových výsečí, navazujících na menší vstupní kruh. Radiálně umístěné terasy jsou lemované stříhanými stálezelenými dřevinami. V nejnižším patře se jen částečně zachovalo vymezení jednotlivých významnějších míst s pomníky pomocí stříhaných tújí. Na nejvyšší terase je vytvořena symetrická zahradní úprava, rozdělená osovou cestou, vedoucí k vrcholovému kruhu a schodišti k lesní části.

„Vybudováním moderního sadu dostane se tak Chocni míst k důstojnému uložení tělesných ostatků,“ psalo v týdeník Stráž českého východu 13. června 1936. Ke slavnostnímu otevření tehdy hrála Smetanova Modtliba a promluvil starosta a senátor města Maxmilián Rohlena.

S odstupem 85 let se zdá, že tehdejší umístění bylo skutečně správnou volbou. Město totiž už v minulém roce oslovil Národní památkový ústav a urnový háj se nyní společně chystají prohlásit za nemovitou kulturní památku.

Památkáři oceňují nejen stav hřbitova, ale upozorňují také na to, že se jedná o skutečnou raritu mezi křesťanskými hřbitovy „Ze 117 památkově chráněných areálů křesťanských hřbitovů jsou v památkovém období pouze 4 založené v první polovině 20. století,“ vysvětlila  tisková mluvčí pardubické pobočky Národního památkového ústavu Šárka Poskočilová.

O dalších adeptech na zápis mezi klulturní památky jsme psali již zde:

Urnový háj v Chocni.
Rozšíří se seznam památek o dvě z Chocně? Výtopna na verdikt stále čeká

Oceňován je především hřbitov v Praze Ďáblicích (rok 1913), Nový lesní hřbitov v Písku (rok 1932), hřbitov v Protivíně (rok 1928) a také v Poděbradech (rok 1904). „Zapsáním hřbitova v Chocni by byl památkový fond velmi vhodně doplněn o kvalitně dochovaný areál významného tvůrce z období první republiky," dodala Poskočilová. Zapsáním choceňského urnového háje by se na seznamu objevil další dochovaný areál, navíc z prvorepublikového období.

Ocenění se nejspíše dočkají také skleníky v Panské zahradě

Druhou choceňskou raritou, která se možná dočká zapsání na seznam kulturního dědictví, jsou skleníky a další soubor v Panské zahradě. Zámecké zahradnictví tvoří oranžérie, fíkovna, skleník, dům zahradníka a hospodářská budova pro ustájení zvířat. „Soubor budov je součástí proměn zámeckého areálu, realizovaných v 1. polovině 19. století za patrimoniální správy choceňského panství rodu Kinských,“ vysvětlili ve zprávě památkáři.

Aktuální stavební stav objektů potřebuje údržbu, památkáři však cení především skutečnost, že zahrada i dnes plní svůj původní účel. Objekt oranžérie totiž slouží jako prodejna, kde si lidé mohou koupit sazenice, květiny i stromy, které v zahradnictví vypěstovali.