„Nemocnice v Ústí nad Orlicí je vzhledem ke svému spádovému území výrazně podfinancovaná ve srovnání i s okolními okresy. Již nastala situace, že nejsme schopni poskytnout vám, našim pacientům, zdravotní péči v rozsahu a kvalitě, na kterou jste byli doposud přivyklí a kterou také současná úroveň medicíny vyžaduje. V porovnání se svitavským okresem vám můžeme poskytnout péči jen za zhruba polovinu finančních prostředků na pacienta. Nechceme být ti, kteří vás budou muset odmítat ošetřit pro nedostatek finančních prostředků,“ uvádějí ústečtí zdravotníci ve svém prohlášení určeném pacientům Orlickoústecka.

Svá tvrzení dokládají čísly z výroční zprávy. Ve svitavském okrese o 100 tisíc obyvatel činí výnosy nemocnic 598 milionů korun, v ústeckém se 140 tisíci obyvatel 437 milionů korun. Počet lékařů na jeden tisíc obyvatel je u nás 0,6 oproti 1,5 na Svitavsku, počet lůžek 2,6 oproti 5,3.

„Chystanou přeměnu nemocnice v akciovou společnost ztěžují staré, neřešené problémy.

„Nemocnice je evidentně podfinancována oproti celorepublikovému i krajskému průměru. Obyvatelé Ústeckoorlicka jsou svým způsobem diskriminováni. To nám připadá nemravné a navíc to může přinést výrazné omezení péče v akutní fázi onemocnění. Otázkou je, proč to zatím nebylo s větší vervou řešeno, protože jednou ze základních povinností regionálních politiků je bránit zájmy občanů, minimálně srovnatelně s dalšími regiony,“ říká chirurg Aleš Siatka.

Daniel Prchal, lékař ARO, komentuje situaci takto: „Příjmy nemocnice jsou nastaveny velice nízko. Na téměř dvojnásobný počet lůžek mají ve svitavském okrese více peněz při menším počtu obyvatel a větším počtu lékařů, každý má tedy startovní čáru někde jinde a přitom nepůjde už posunout. Připravovaný systém pěti akciových společností v kraji není vhodný a je třeba ho včas přeměnit například pouze ve dvě akciovky. Hrozí odchody kvalifikovaných pracovníků, rozpuštění dlouhodobě budovaných odborných týmů, které se již znovu nevytvoří.“

Daniel Prchal vidí řešení v jednání se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou o navýšení paušálních plateb v nemocnicích v celém Pardubickém kraji. Dále v tlaku politických stran a dalších vlivných osobností a orgánů na navýšení finančních toků do regionu. A také v zahájení jednání o přeměně pardubické nemocnice ve fakultní.

Ve prospěch přehodnocení chystané transformace nemocnic argumentuje i Dušan Adámek, lékař urologického oddělení: „Snažit se v tomto systému nerovnováhy o volnou konkurenci zcela samostatných akciových společností vede tam, kde jsou platby velmi podhodnoceny, k výraznému zhoršení dostupnosti i kvality lékařské péče. Jestliže politici tvrdí opak, pak buď lžou anebo se v problému dostatečně nevyznají.“ I pokud budou akciové společnosti samostatné, měl by kraj podle něj vykonávat prostřednictvím dozorčích rad jejich správu zodpovědně a neměl by se zodpovědnosti zbavovat.

„Pokud kraj pojišťovnám obdobně jako v jiných krajích potřebu navýšení plateb při přehodnocování smluv nezdůvodní, pak se domnívám, že vyrovnaný rozpočet nebude moci naše zařízení v žádném případě garantovat: bude se chovat účelově a začne šetřit na všem. Tvrdit, že se to nedotýká pacientů, je nesmysl,“ říká Dušan Adámek.“

Stanoviska několika lékařů v kompletní podobě:

„Nemocnice je evidentně podfinancována oproti celorepublikovému i krajskému průměru. Obyvatelé Ústeckoorlicka jsou svým způsobem diskriminováni. To nám připadá nemravné a navíc to může přinést výrazné omezení péče v akutní fázi onemocnění. Otázkou je, proč to zatím nebylo s větší vervou řešeno, protože jednou ze základních povinností regionálních politiků je bránit zájmy občanů, minimálně srovnatelně s dalšími regiony. A co je již důležitější než financování lékařské péče? Za polovinu prostředků se má poskytovat evropský standard. To musí dlouhodobě vést k chronickému deficitu na úrovni státu, k němu pak přistupuje místní deficit ve srovnání se sousedním okresem i v rámci kraje. Management to sice avizuje, ale dovnitř, nikoli navenek, pacienti si to neuvědomují,“ říká chirurg Aleš Siatka.

Daniel Prchal, lékař ARO, komentuje situaci takto: „Od jisté doby jsou příjmy nemocnice nastaveny velice nízko. Když zjistíte, že na téměř dvojnásobný počet lůžek mají ve svitavském okrese více peněz při menším počtu obyvatel a větším počtu lékařů na jednoho obyvatele, pak z toho všeho vychází, že každý má startovní čáru někde jinde a přitom nepůjde už posunout. Nadále se bude vycházet z dosavadních paušálních plateb zdravotní pojišťovny. A týká se to všech oddělení nemocnice. Nemocnice prodělala v posledních letech obrovský růst, ale peníze za ním nejdou. Připravovaný systém pěti akciových společností není vhodný. Je třeba včas ho přeměnit, například pouze ve dvě akciovky: jednu pro okresy Pardubice a Chrudim, druhou pro Svitavsko a Orlickoústecko. Pokud se uskuteční dosud uvažovaný systém pěti akciovek, nemocnice bude pomalu skomírat. Kdyby tato varianta nehrozila, tak bychom se nyní neozývali. Hrozí odchody kvalifikovaných pracovníků, rozpuštění dlouhodobě budovaných odborných týmů, které se již znovu nevytvoří. Řešení vidím v jednání se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou o navýšení paušálních plateb v nemocnicích - nejen u nás, ale v celém Pardubickém kraji, který je pod celostátním průměrem. Dále je třeba zvýšit tlaky politických stran a dalších vlivných osobností a orgánů na navýšení finančních toků do regionu. A také s jejich pomocí zahájit jednání přeměně pardubické nemocnice ve fakultní, která by tak mohla počítat se zdroji státu a zajišťovat náročné a drahé operace i vyšetření.“

Ve prospěch přehodnocení chystané transformace nemocnic argumentuje i Dušan Adámek, lékař urologického oddělení: „Na léčbu akutních stavů našich pacientů je jen polovina prostředků oproti ostatním nemocnicím v kraji. A to je jasná diskriminace. Proto vidíme v tlaku na odpovědné osoby poslední možnost, jak tuto situaci napravit, ať už bude právní forma péče jakákoliv. Při podmínkách svitavského okresu bychom tento problém neměli. Pro pacienty je možná novinkou, že se za srovnatelný výkon může platit na různých místech zcela rozdílnými částkami. Snažit se v tomto systému nerovnováhy o volnou konkurenci zcela samostatných akciových společností vede tam, kde jsou platby velmi podhodnoceny, k výraznému zhoršení dostupnosti i kvality lékařské péče. Jestliže politici tvrdí opak, pak buď lžou anebo se v problému dostatečně nevyznají. Cestou k alespoň udržení kvality zdravotní péče i k úsporám by měla být koordinace mezi nemocnicemi. I pokud budou akciové společnosti samostatné, měl by kraj vykonávat prostřednictvím dozorčích rad jejich správu zodpovědně a neměl by se zodpovědnosti zbavovat. Pokud kraj pojišťovnám obdobně jako v jiných krajích potřebu navýšení plateb při přehodnocování smluv nezdůvodní, pak se domnívám, že vyrovnaný rozpočet nebude moci naše zařízení v žádném případě garantovat: bude se chovat účelově a začne šetřit na všem. Tvrdit, že se to nedotýká pacientů, je nesmysl. Je to přímý útok na dostupnost a kvalitu péče. Konkrétně mohou být omezeny pohotovostní služby, na což by doplatili pacienti s akutními problémy, kteří by jezdili desítky kilometrů třeba i do krajského města. Dále se to týká redukce operačních dnů, pacienti potom čekají na operace déle. Mohla by být snaha nepřijímat pacienty k drahé léčbě, která není výnosná. Co kraj, to samostatné zdravotnictví, co okres, to také. A problém se prohlubuje. V některých místech může péče klesnout pod bazální úroveň.“

O tom, zdali existuje šance změnit podmínky připravované přeměny nemocnice v akciovou společnost k již k 1. říjnu tohoto roku, by měl více napovědět „kulatý stůl“ za účasti za účasti zástupců kraje, Jiřího Šlangra, šéfa zdravotnických odborů, člena správní rady VZP a poradce ministra zdravotnictví, senátorky Ludmily Müllerové, starostů i představitelů místních politických stran. Měl by se uskutečnit příští týden.