Bývalá kruhová výtopna depa v Chocni je diskutovaným tématem už roky. Unikátní stavba roky chátrala, stala se útočištěm pro bezdomovce a zloděje kovů. Podle místních lidí v areálu nezůstalo jediné nerozbité okno.

Vše o výtopně najdete ZDE
a také ZDE

Už v roce 2017 přišel Klub přátel kolejových vozidel z Brna s nápadem vybudovat ve výtopně železniční muzeum. „Dvacet let sbíráme historická železniční vozidla. Zaměřujeme se na záchranu historických kolejových vozidel s důrazem na průmyslové vozy, kterými se tady zabývá málo lidí,“ vysvětlil před časem předseda klubu Jiří Kotas. O depo v Chocni se zajímá už od roku 2011, kdy si ho všiml při cestách do Prahy. Právě výtopnu považoval za ideální místo pro novou expozici.

Psali jsme:

Jenže objekt patří Českým drahám a pozemky, na kterých stojí, jsou Správy železnic. Prodej nebyl ještě před dvěma lety možný, protože mělo dojít na modernizaci železničního úseku Týniště nad Orlicí – Choceň. Projekt počítal s demolicí výtopny, místo ní měl vzniknout železniční nadjezd. Dnes je vše jinak. Nadjezd Správa železnic stavět nebude, vznikne podchod. A tím se otevírá cesta pro železniční muzeum.

„Finální řešení nejlépe zohledňuje svým umístěním zachování stávající zástavby včetně samotné výtopny,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová. Modernizaci traťového úseku Týniště nad Orlicí – Choceň zahájí Správa železnic údajně v roce 2027.

Choceň má stále zájem

Město o koupi výtopny v minulosti žádalo, ale marně. „Případný prodej celého areálu choceňské výtopny bude projednán se všemi dotčenými subjekty včetně podmínek prodeje a dle výsledku celého jednání bude nemovitost nabídnuta přednostně městu Choceň, které je jedním z původních žadatelů,“ informoval mluvčí Českých drah Emanuel Vittek.

Choceň má o unikátní historickou výtopnu stále velký zájem. „Čekáme na oficiální informaci ze strany Českých drah. Ohledně financí určitě představu máme, ale tu bohužel nyní nechceme zveřejňovat,“ řekl choceňský starosta Jan Pažin. Jaký bude osud výtopny, pokud ji město skutečně získá, není zatím jasné. „Konkrétní plány s výtopnou zatím jako město nemáme, protože se tyto plány zastavily. V minulosti jsme jednali s případnými zájemci, spolky, kluby o využití na muzeum železnic,“ doplnil Pažin.

Kruhová výtopna v Chocni byla postavena v roce 1875. Jako strojní stanice sloužila až do roku 2010. V České republice jde o ojedinělou kruhovou výtopnu pro parní lokomotivy s remízou a točnou. Je jediným dochovaným zástupcem daného typu ze stavební produkce Rakouské společnosti státní dráhy z přelomu 60. a 70. let 19. století.

Zachování výtopny mělo před lety zajistit vyhlášení za kulturní památku. Návrh na prohlášení dávali jednotlivci i spolky. Památkáři návrh podpořili a v roce 2020 to vypadalo, že je vše na dobré cestě, když Ministerstvo kultury nepravomocně prohlásilo výtopnu kulturní památkou. České dráhy a Správa železnic však podaly rozklad. Výtopna podle nich zasahovala do plánované stavby nadjezdu přes frekventovanou trať. Jednání skončila minulý rok v dubnu, kdy Ministerstvo kultury výtopnu kulturní památkou neprohlásilo.

Výtopna Choceň

• Depo postaveno v roce 1875, navržené inženýrem Carlem Ruppertem a architektem Carlem Schumannem. Na tomto depu byly použity prvky, které jsou nejvíce patrné na tzv. doplňující síti StEG.

• Rok 1875 – 6 stání, v roce 1882 se depo rozšířilo na další 4 stání, a tím byl počet stání rozšířen přístavbou do půdorysu půlkruhu.

Choceňská výtopna reprezentuje období 60. a 70. let 19. století, kdy již byly dokončeny páteřní železniční tahy a na ně se napojovaly regionální a lokální dráhy budované často soukromými společnostmi, které udávaly styl železničních staveb. Společnost státní dráhy, jež trať budovala, byla součástí francouzského konsorcia a pro společnost jako konzultant pracoval železniční inženýr Camille Polonceau, považovaný za vynálezce kruhové výtopny. Přes architekturu Společnosti státní dráhy do Čech přišly inovativní konstrukce – nad částí choceňské výtopny se zachoval krov Polonceauovy soustavy, efektivní konstrukce z dřevných trámů a ocelových táhel. Projekty objektů navrhovali inženýři Carl Ruppert a architekt Carl Schumann. Pro stavby je typická kombinace omítky a režných cihel a kruhové okno ve štítě. Ve své éře je choceňská výtopna jedinečná – jiná kruhová výtopna Společnosti státní dráhy z tohoto období se nezachovala.