Když jí byly tři roky, rodiče Kvapilovi ji adoptovali ke svým čtyřem dětem. Byla stále velmi veselá a zpívala si pořád dokola písničku „Sluníčko, sluníčko…" a její noví rodiče jí povolili veškeré volnočasové aktivity. Zpívala ve sboru Familia Cantorum a v Petrklíči i na svatbách v obřadní síni. V Letohradu se učila sólovému zpěvu u Pavlíny Hockové Kalousové a hře na klavír v ZUŠ u Jany Kinscherové. Byla přijata na pražskou konzervatoř a po jejím absolvování se dále věnovala zpěvu. Vystupovala v několika muzikálech a také byla vokalistkou v pořadech Marie Rottrové.

Křest CD Magdaléna Urbanová představí první CD „a jedeééém....." v pondělí 29. února v 19 hodin v Theatro Music Clubu v Hudebním divadle Karlín v Praze. CD pokřtí Marie Rottrová a Roman Vojtek. Křest moderuje Martin Hrdinka. 
www.magdalenadunaband.cz

Je vdaná, má dvě děti a na zpívání má teď méně času. Na koncert v Letohradu si čas udělala a těšila se na něj. Podařilo se nám s ní setkat v letohradském Domě kultury. Její vystoupení bylo úžasné, tekly i slzy. Písně si převážně skládá sama a během večera si diváci mohli poslechnout například Rozjetej vlak, Měsíc, Slunce i píseň Medová slovíčka, kterou pro ni složil Jaroslav Wykrent.

Vzpomenete si, ve kterých letech jste studovala Základní školu U Dvora?
Tak to musím spočítat. V roce 2002 jsem končila základní školu. V roce 2003 jsem začala studovat konzervatoř v Praze. Tak to je, pokud se nemýlím, už 13 let. Ale zdá se mi, jako by to bylo včera.

Měla jste nějaký oblíbený předmět?
Ano, hudební výchovu. Každý předmět měl něco do sebe, z každého jsem si vzala něco. Ale učení mě začalo opravdu bavit až na střední škole.

Který předmět jste na základce ráda neměla?
Neměla jsem ráda matematiku a fyziku, ale to by mi asi nešlo ani dneska, i kdybych stokrát chtěla.

Měla jste nějakého oblíbeného učitele?
Jé, těch by bylo. Jen namátkou, měla jsem moc ráda naši třídní učitelku Kamilu Náglovou, úžasnou paní učitelku Černohousovou a děvčata měla převážně ráda učitele Tomáše Pačínka.

Chtěla jste být zpěvačkou už od malinka?
Určitě ano. Od malinka jsem zpívala, naši mě v tom plně podporovali, byla jsem ke zpěvu vedená. Učila jsem se hře na klavír v ZUŠ Letohrad u Jany Kinscherové.

Patřila jste ve škole k premiantům?
Tak to si nemyslím. Na základce převládaly předměty, které jsem moc nechápala, nebyla jsem vůbec technický typ. Matematika, fyzika, chemie, to byly pro mne předměty, které mi nelezly do hlavy, a nebyla jsem přesvědčená, že je ke svému budoucímu životu budu potřebovat. Učení mě začalo bavit až na střední škole, ale tam jsem díky zaměření studovala předměty, které mne zároveň bavily.

Jak trávíte svůj volný čas?
S dětmi. Jsem teď na mateřské dovolené se dvěma svými raubíři a když mě nechají, tak skládám písničky.

Vaše děti zpívají?
I manžel se – a vlastně více než já – pohybuje v hudební branži. Dalo se tak předpokládat, že děti budou mít k hudbě kladný vztah. Jeníček zpívá už moc hezky, ale musí se mu chtít, a Mariánka se chytá, když mě vidí za klavírem, sápe se na židličku a „huláká". Mariánku to očividně baví více než Honzíka.

Vydala jste nějakou desku?
Ano, vydala jsem svoji první desku s názvem „a jedeééém…". Také proto jsem uspořádala koncert v Letohradu. Myslím, že mám co ukázat, a doufám, že se diváci mají na co těšit. Veliký dík za to všechno patří mému manželovi Janu Urbanovi, který nejenom že mě podporoval po celou dobu, kdy jsem písně skládala, ale celou desku posléze vyprodukoval.

Zpívala jste s nějakým populárním zpěvákem nebo zpěvačkou?
Ano, zpívala jsem osm let s Marií Rottrovou jako vokalistka. Při té příležitosti jsem se potkala s Jaroslavem Wykrentem, kterého jsem poprosila a on mi věnoval písničku Medová slovíčka.
Zpívala jsem i v zahraničí. S Marií Rottrovou jsem koncertovala jen na Slovensku a na Moravě, ale s letohradskými sbory jsem se účastnila vystoupení v Belgii nebo Švýcarsku, a to byly zážitky nezapomenutelné.

Jak často vystupujete?
Teď málo, nejvíc sama doma. Ale než se narodil Jeník, zpívala jsem v muzikálu Kladivo na čarodějnice, to ještě při studiích, a pak také v Bídnících. Dnes už zpívám hlavně plesové sezony s Orchestrem Karla Vlacha.

Vracíte se vždy ráda do Letohradu? Jak často sem jezdíte?
Do Letohradu jezdím moc ráda. Kdo by se nechtěl vracet domů? Za babičkou, za dědečkem a za celou rodinou jezdíme tak třikrát až pětkrát do roka. Využíváme hodně babičku, aby nám pohlídala děti, právě když někde vystupuji. Ráda jsem přijela i tentokrát, abych svým zpěvem vyjádřila úctu a díky Miroslavě a Jaroslavu Kvapilovým, svým rodičům.

Jak vzpomínáte na svoje zpívání na svatbách v letohradské obřadní síni a kdo zpíval na svatbě vám?
Na svatby vzpomínám moc ráda. Zpívala jsem za doprovodu Jany Kinscherové, která mě zpočátku trochu ´vodila za ručičku´. Hodně mi pomohla a myslím, že výsledek naší práce dával lidem radost. Svědčí o tom i to, že si mě vyžádali někteří svatebčané v době, když už jsem byla v Praze.
A má svatba? Přijela mi zahrát naše stará parta: Jana Kinscherová, Dana a David Šubrtovi, a zahráli mi tak, jak jsem si to vždy přála. Ještě mi zazpívala jedna holčička, kterou jsem já sama učila zpívat.

Děkujeme za rozhovor.
Michaela Uhlířová a Karolína Šulcová