Českotřebovsko se může pochlubit více než dvěma sty studánkami a prameny. Podle Národního registru pramenů a studánek je to nejvíce v Čechách. Za toto bohatství region vděčí přírodě. Oblast Českotřebovska je geologickým územím usazenin z druhohor, takzvané České křídové tabule. Propustné usazeniny jsou důležitou zásobárnou podzemní vody. Ke studánkám se navíc váže mnohdy zajímavá historie a příběhy.

Do přírody mohou turisté vyrazit také za památnými stromy, kterých je v regionu devět, většinou jde o lípy. A vlastně nemusí ani do přírody, Šmajzrova lípa roste v soukromé zahradě v Podbranské ulici, její kmen má úctyhodných 320 cm. Skupina 35 památných stromů se nachází také u rotundy sv. Kateřiny, památná je rovněž alej Maxe Švabinského.

Zajímavostí Českotřebovska jsou tři Lichtenštejnské jubilejní kameny, které v roce 1898 zbudoval knížecí lesnický personál ke 40. výročí panování Jana II. z Lichtenštejna. Jediný svého druhu v Česku je Císařský kámen na Třebovských stěnách z roku 1908, kdy ho vybudoval lesnický personál na počest výročí panování Františka Josefa I. Okolo památníku bylo vysazeno šedesát javorů, po kterých už dnes není památky. Kámen byl znovu objeven v roce 2013 a přemístěn ke zrenovované studánce Nad Damníkovskou hájovnou. Zajímavé příběhy vyprávějí smírčí kříže, ten semanínský připomíná buď místo, kde se propadl kůň s jezdcem, nebo místo, kde kázali Cyril s Metodějem. Kříž poblíž tábořiště Myšina na Třebovských stěnách údajně připomíná smrt kameníka v blízkém knížecím kamenolomu.

(miš, zr)