„Orlice je méně frekventovaná řeka, není to Sázava nebo Vltava, ale vodáci se tady objevují. Tichá Orlice je meandrovitá řeka, nejsou tam sice peřeje, ale teče loukou, dá se pozorovat okolí, je to pro milovníky přírody. Není to vodácky náročný terén, zvládne to každý, je to taková kochací plavba," říká o řece předseda Vodáckého oddílu Choceň Miroslav Král.
Krásy Tiché Orlice lákají hlavně vodáky z regionu. Zázemí nacházejí ve vodáckém tábořišti v Cakli u Ústí nad Orlicí. „Zrovna tady mám autobus vodáků," hlásil v pondělí z Cakle provozovatel tábořiště Radomír Junek. Letošní sezonu hodnotí ve srovnání s loňskem jako lepší. Vodákům dokáže kromě zázemí nabídnout řadu služeb, jako je půjčovna nebo dovoz lodí, ale i půjčovnu kol nebo aktivity v areálu tábořiště.
Pokud je vyšší stav vody, připlouvají vodáci do Cakle už z Letohradu. Protože ale hladina klesla pod minimálních 30 centimetrů, Orlice je sjízdná až z Kerhartic. „Jezdí se z Kerhartic na Brandýs, Choceň až na Hradec," potvrzuje Radomír Junek s tím, že nejčastěji – pokud jsou vhodné podmínky – vodáci jezdí z Letohradu do Cakle (cca 12 km) nebo z Cakle do Brandýsa nad Orlicí, případně až do Chocně (cca 19 km) nebo Borohrádku. Na Orlici se tento týden vydají i choceňští vodáci, na pátek chystají noční jízdu z Perné.
Vhodným průvodcem turistům může být Vodácký průvodce po řece Orlici, který vydalo Regionální turistické a informační centrum Kostelec nad Orlicí. Kromě charakteristiky obou Orlic a pravidel bezpečnosti nabízí i konkrétní popis devíti úseků s kilometráží i tipy na výlety.

Na řekách je místy plno jako na dálnicích

Vodáci si letos mohou lebedit. Všechny důležité řeky jsou díky vydatným dešťům sjízdné. A někdy až příliš, zejména pak pro nezkušené vodáky. „Třeba na Vltavě dělá zvýšená hladina začátečníkům problémy," uvedl jednatel Vodácké školy záchrany Petr Ptáček. Například Vltava je sjízdná už z Lenory, i když v těchto místech platí omezení šumavské chráněné oblasti.
Příznivá hladina řek tak láká spoustu návštěvníků a na některých místech to vypadá jako na dálnici. „Na turisticky nejnavštěvovanějších řekách to je mazec, ale jsou i řeky, které jsou sice také navštěvované, ale není to tak strašné. Například Orlice, Jizera nebo Morava," doplnil zkušený vodák.
Za posledních dvacet třicet let se přitom vodní turistika změnila k nepoznání. Dříve to bylo spíše o trampingu, dnes na vodu vyrážejí masy. „Rozmach vodáctví je až extrémní hlavně na Vltavě. Mohou za to plastové lodě, které toho lidem dovolí hodně. Nemusejí umět číst vodu nebo pádlovat. Lidé se spíš nechávají unášet proudem," vysvětlil Ptáček.
Vyhnout se davům lze i výběrem termínu. Třeba skalní vodáci vyrážejí ještě před začátkem léta. „V tu dobu jsou řeky prakticky prázdné. Přitom jezdíme Vltavu," svěřil se zkušený vodák Jiří Fořt.
Odborníci ale varují před jízdou pod vlivem alkoholu. Některé organizace spojené s vodáctvím zahájily kampaň Voda nebo alkohol. Kvůli alkoholu byla nedávno dokonce zrušena vodácká akce na Chrudimce. Majitel jezu si totiž stěžoval na neukázněnost a podnapilost z minulých ročníků.
Alkohol v krvi českých vodáků měl dokonce dopad na tento sport ve Švýcarsku. „Napsali nám (švýcarští vodáci), že ve Švýcarsku se již nesmí raftovat, a to ani nekomerčně bez licencovaného průvodce v důsledku utonutí tří českých vodáků na švýcarské řece Landquart. U nich byl předběžně zjištěn alkohol v krvi," upřesnil Libor Peška z raftové sekce Svazu vodáků ČR.