Do projektu TECHNOhrátky na podporu technických oborů a řemesel se dosud zapojilo 1 350 žáků ze 46 základních škol Pardubického kraje, kteří se seznámili s téměř čtyřiceti různými profesemi. Průmyslová střední škola Letohrad jim otevřela své brány a dílny, v nichž se žáci osmých a devátých tříd seznamovali s maturitními obory pozemní stavitelství, dopravní stavitelství a geodézie a učebními obory strojní mechanik, elektrikář a nástrojař. Tentokrát se do projektu TECHNOhrátky zapojily základní školy z Dolního Újezdu, České Třebové, Ústí nad Orlicí, Horní Čermné, Sopotnice a Žamberku. „Technické obory mě zajímají, táta i strejda mě podporují, že takové obory mají budoucnost. Nejraději bych šel do Ústí na automobilní školu. Auta mě zajímají, chtěl bych si sám umět opravit auto," uvedl čtrnáctiletý Martin ze Sopotnice.

Roztančená káča a svítící panáček

Na své možné budoucí povolání se žáci základních škol připravovali zábavnou formou při praktických činnostech, které pro ně napříč prezentovanými obory zdejší průmyslovka připravila. Školáci si vyzkoušeli například sestavit rotační model, zapojit světelný obvod, vyprojektovat budovu ve speciálním počítačovém programu, postavit most z brček nebo se správně orientovat v mapě. Právě v těchto manuálních činnostech se nejlépe předvedla Základní škola Nádražní ze Žamberku, která si za své úsilí vysloužila sladkou odměnu v podobě velkého dortu. V tradiční zábavně-vědomostní soutěži „Hej ty, víš to?!" si nejlépe vedli žáci Základní školy Komenského z Ústí nad Orlicí, kteří získali také zaslouženou sladkou odměnu.
„Na jednotlivých stanovištích bylo pořád co dělat, protože na nich žáci plnili hned několik dílčích úkolů. Největší ohlas vyvolalo rozsvícení dřevěného panáčka pomocí jednoduchých elektrických obvodů a výroba káči z kovových součástek. Zajímavé bylo, že do těchto činností se zapojovaly také dívky, protože některé obory na letohradské škole jsou pro ně rovněž vhodné," poznamenala manažerka projektu Eva Hromádková.

Sázka na technické obory se vyplatí

O tom, že zájem firem o technicky vzdělané absolventy je na Orlickoústecku velký, hovořil i zástupce Úřadu práce Pardubického kraje Miroslav Panák. „Z dva a půl tisíce volných pracovních míst v tomto regionu jednoznačně převládají požadavky na technické zaměření. Firmy si žádají zejména projektanty, technology, zámečníky, obráběče nebo svářeče," podpořil školáky v rozhodování o budoucím studiu.
V úterý 10. prosince TECHNOhrátky vyvrcholí na Střední průmyslové škole Chrudim.

Co jsou TECHNOhrátky?
Bude mít Pardubický kraj v příštích letech dostatek řemeslníků? Nestanou se zcela nedostatkovým zbožím? Jak zabránit úbytku či stagnaci některých technických oborů a podpořit zájem mladé generace o jejich studium?
Odpověď nabízí projekt 
TECHNOhrátky!
Odbor školství a kultury Pardubického kraje zahájil v květnu 2013 unikátní kampaň na podporu technického vzdělávání a stipendii podporovaných řemesel. Během roku se do ní zapojilo deset vybraných středních odborných škol z Pardubicka, Chrudimska, Orlickoústecka a Svitavska.

Žáky učiliště budou motivovat významní zaměstnavatelé regionu

V celé ČR i v Pardubickém kraji je stále větší nedostatek technicky vzdělaných středoškoláků, zvláště lidí s výučním listem a maturitou. To konstatovalo i jednání u kulatého stolu, které se uskutečnilo v lednu v Pardubicích za účasti zástupců odboru školství a kultury Krajského úřadu v Pardubicích, úřadu práce, deseti odborných škol i osmi významných strojírenských podniků kraje.
Zástupci firem na jednání konstatovali, že nyní se na středních odborných školách připravuje jen 8% žáků pro strojírenské obory, ale oni by potřebovali zvýšit tento počet na 21% žáků, aby zaplnili místa po pracovnících odcházejících do důchodu. Obdobný nedostatek vyučených a maturantů je také v dalších technických oborech.
Tuto nedobrou situaci se rozhodly změnit strojírenské a elektrotechnické firmy z regionu Letohradska. Ve spolupráci s Městským úřadem Letohrad a SOU Průmyslové střední školy Letohrad vypracovávají konkrétní podobu motivačního programu, který chce žáky devátých ročníků základních škol přesvědčit o tom, že pokud si vyberou strojírenské a elektrotechnické obory na tomto SOU, mají jistotu, že u nich po vyučení naleznou perspektivní a velice slušně placené zaměstnání. Do společného programu se přihlásily tyto významné firmy regionu Orlicka: Bühler Žamberk, OEZ Letohrad, Isolit Bravo Jablonné nad Orlicí, Rieter Ústí nad Orlicí, ZEZ Silko Žamberk, Forez Ostrov. Nyní firmy dolaďují konkrétní podmínky podpory těmto zájemcům. Může se jednat o podniková stipendia, odborné exkurze či další konkrétní kroky, hlavním motivačním prvkem ale jistě je a bude jistota žáků, že je po ukončení studia čeká perspektivní práce u prosperující firmy.

Stipendia
- firmy z Letohradska začnou žákům učiliště při Průmyslové střední škole Letohrad dávat stipendia od 2. pololetí školního roku 2013/2014
- dosáhnou na ně nejen premianti
- maximální výše pro žáky s jedničkou z odborného výcviku a prospěchem do 1,5 budou 2000 korun měsíčně

Starosta Letohradu Petr Fiala pak chce tuto podporu rozšířit ještě o další prvek. V Letohradu působí celá řada kvalitních sportovních klubů. Jsou to například oddíly fotbalu, volejbalu, biatlonu, hokejbalu či asijských bojových umění, zvláště karate. Tyto kluby nabídnou svá sportovní zázemí budoucím učňům SOU v Letohradu, aby si v nich mohli i učni ze vzdálenějších míst, kteří budou případně bydlet ve školním domově mládeže, zasportovat.
Na závěr připomínáme, že na SOU PSŠ Letohrad je možné studovat celkem pět tříletých učebních oborů. Dva jsou strojírenské (obor nástrojař a obor strojní mechanik, postaru zámečník), tři jsou elektrotechnické (obor elektrikář – slaboproud, obor elektrikář-silnoproud a obor elektromechanik pro zařízení a přístroje). Absolventi těchto oborů mohou po vyučení na stejném SOU formou tříletého večerního nástavbového studia získat i maturitní zkoušku.
Ing. Martin Prikner,
ředitel PSŠ Letohrad 
(redakčně upraveno)

Poznejte školu při dni otevřených dveří
Průmyslová střední škola Letohrad uspořádá tuto sobotu den otevřených dveří. Zájemci budou moci nahlédnout do obou pracovišť školy v Komenského i Ústecké ulici. Škola jim bude otevřená od 8 do 13 hodin. Další den otevřených dveří je plánován na 18. 1. 2014.

 Malíř Alfons Mucha měl ve škole ateliér

Budova Průmyslové střední školy Letohrad, dříve Masarykovy školy práce, je spjata se jménem světoznámého secesního malíře Alfonse Muchy. Do Kyšperku malíř pravidelně jezdíval se svou ženou. V létě v letech 1934 a 1935 se jeho pobyty prodloužily na celé prázdniny. Tvořil v ateliéru ve školní budově.
Alfons Mucha je čestným občanem Letohradu, jeho jméno nese charakteristická lípa u lukavického dvora, se svolením jeho ženy po něm byla pojmenována tzv. Muchova vyhlídka v aleji za kaplí sv. Jana Nepomuckého a jeho jméno nese i letohradská základní umělecká škola. Kdo se chce dozvědět o Muchově vztahu k městu i škole více, může navštívit „Síň Alfonse Muchy" v Průmyslové střední škole Letohrad, která mimo jiné představuje reprodukce jeho nejvýznamnějších děl vzniklých za jeho pobytu v Kyšperku, nebo městské muzeum.
Více o vztahu Alfonse Muchy ke Kyšperku, prozradila letohradská muzejnice Dagmar Bednářová:
Jak se vlastně celosvětově známý malíř Alfons Mucha dostal do našeho města? Muchova manželka, Marie Chytilová, měla v Kyšperku příbuzné. Pan Fischl, majitel zdejší textilní továrny, byl bratrem Mariiny matky. Mucha se znal s Fischlovými celkem dobře, což dokazuje občasná korespondence o různých rodinných událostech, např. o smrti dcery Hedviky Fischlové. V r. 1910 pro ně dokonce Mucha namaloval obraz Bol s podobou zemřelé Hedviky, který se ztratil během války. Mucha také navrhl obchodní značku pro textilní zboží firmy Gustava Fischla.
Od roku 1928 až do své smrti Mucha s rodinou téměř každoročně jezdíval do Kyšperka (dnešního Letohradu) na návštěvu a trávil tu zpravidla několik letních měsíců. Když se naskytla příležitost k pronajmutí ateliéru v tehdejší Masarykově škole práce, dnešní Střední průmyslové škole, Mucha ji nepromarnil. V roce 1934 vytvořil v budově školy rozsáhlý obraz Píseň, který byl určen pro čelní stěnu zkušební místnosti pražského pěveckého spolku Hlahol a byl umístěn mezi dva obrazy Mikuláše Alše. Roku 1935 vzniklo v Kyšperku další rozměrné plátno. Šlo o lunetový obraz pro halu nově postavené nymburské Spořitelny Jeho název je Poddaní Nymburka L.P. 1421 Bohu a Pražanům a zachycuje skutečnou událost z doby husitské. Letohradští se také pamatují na jeho práci na obraze Přísaha omladiny pod slovanskou lípou, který je jedním z velkých pláten Slovanské epopeje. Mucha se pro svou práci nechal inspirovat místními lidmi i krajinou.
V roce 1935 byla uspořádána slavnostní celovečerní akademie na počest jeho 75. narozenin, které se sám Alfons Mucha zúčastnil. V té době byl jmenován čestným občanem města a za tuto čest zaslal překrásné poděkování. Některá hotová díla a studie, které zde mistr vytvořil, jsou vystaveny ve zdejší zámecké expozici.

(miš, tz, rz)