Dominantami byly dřevěné plastiky světců, sv. Víta a Václava, z kaple svatého Vojtěcha. „Socha svatého Víta je původní, která byla do kaple dosazena, když byla otevřena, tedy před rokem 1900. Plastika svatého Václava byla z kaple asi před deseti lety odcizena. Před pár lety mě vikář Oldřich Kučera poprosil, jestli by nebylo možné v rámci Svátků dřeva vytvořit kopii plastiky. A protože je letošním tématem sakrální dřevořezba, jsou tu i obě plastiky. Svatého Václava zhotovila dílna Bedřicha Kafky z Červeného Kostelce. Bylo to složité, protože se dochovala jediná malá fotografie, a to celkový pohled na oltář z dálky," uvedla ředitelka muzea Lucie Raliková. Sochy se do kaple vrátí dnes.
K církevní tematice si našel cestu i Josef Faltus z Jablonného nad Orlicí. Jak s humorem říká, bydlí pod kostelem, tak možná i to hraje svou roli. Tu zásadní však v jeho tvorbě sehrál otec, truhlář. „Mrzí mě, že jsem se od něj nenaučil víc," přiznává autor, který vyniká čistými jednoduchými liniemi i vtipnými detaily. „Začal jsem s hračkami a betlémy pro pobavení dětí a stal se z toho můj koníček," líčí svou cestu Josef Faltus. Rád také v lese sbírá přírodniny, třeba dřevo vykousané od mravenců, jež dotváří.
Vzor v otci měla i Milena Matyášová z Helvíkovic, která v Žamberku představila své šperky z lipového dřeva. „Dřevo mě odmalička fascinovalo, když otec viděl zájem, tak mě podporoval. Byli jsme tři, ale chytla jsem se jen já," vzpomíná. Sám si cestu ke dřevu naopak našel Josef Včelák z Hradecka, a to až v důchodu. Radost dětem rozdávají jeho káči i betlémy. Alena Tschöpová z Letohradu tvoří betlémy z kukuřičného šustí. „Ráda dělám každou figurku jinou. Vyřádím se na doplňcích, něco vyřežu ze dřeva, upletu ošatičku, přidám vizovické pečivo, kousek paličkované krajky," líčí autorka.
Víkendové Svátky dřeva potěšily milovníky starých řemesel. Další jim o prvním prázdninovém víkendu představí Řemeslnická sobota v Letohradu.